Dá se překládáním uživit?

Já to vidím tak, že potřeba překladatelů je trvalá. Ono totiž každého nebaví sedět dlouze nad překladem, když se dá dělat tolik zábavnějších věcí... A pro práci doma je překládání vyloženě ideální. Je tu samozřejmě nejistota - zvlášť nyní je ekonomická situace bouřlivá - ale zatím nějaké zakázky vždy přišly. Žiji v přítomnosti. Nevím, co přijde za 20 let, stojíme na prahu Singularity a vše se stále více zrychluje - až budou mít například lidé běžně v hlavě čip, na který si nahrají dokonalou znalost libovolného cizího jazyka, budou mít překladatelé asi utrum - ale co se týče současnosti, za posledních 7 let jsem opravdu neměl co na práci asi 3 dny (rád na to vzpomínám :-) ). Za sebe mohu říct, že kdybych po absolvování univerzity věděl to, co vím dnes, neztrácel bych čas v zaměstnaneckém poměru a překládal už dávno. Není to na bůhvíjaké vyskakování, ale zato mám absolutní svobodu rozhodovat o svém čase, což je luxus, který řada dobře zaměstnaných pracovníků nemá. Svým způsobem jsem zahájil celoživotní dovolenou.

Překládání vyžaduje určitou povahu, dlouhé sezení u počítače - což moc lidí (zvlášť v dnešní "moderní" době) nebaví. Tedy, baví - pokud je na monitoru Facebook nebo nějaká online hra. :-) A to je přesně důvod, proč jsou překladatelé stále potřeba. Online překladače sice umožní základní pochopení cizímu textu, čímž ubylo tohoto druhu zakázek (i tak stále překládám nějakou korespondenci), ale na vše důležitější jsou stále potřeba lidé a jejich soustředěná pozornost. Lidé ve firmách nemají chuť mořit se s překladem. Raději manažerují... Totéž platí pro studenty - podle poptávek překladů studentských prací vidím, že někteří studenti jsou líní i myslet. Posílají mi na překlad eseje a práce, které (jak při práci zjistím) jen zkopírovali někde na internetu. Začínám mít na vliv počítačů a internetu poněkud skeptický pohled. :-) Ale právě proto jsou o to více důležití lidé, kteří jsou ochotni věnovat soustředěnou pozornost nějaké reálné práci. A kterým ostatní za jejich čas rádi zaplatí, protože sami jsou příliš rozptýlení přemírou zábavných vjemů a myslí na "důležitější" věci.

Taková je má zkušenost a totéž slyším od překladatelů, které znám - jsou velmi vytížení, často mají práci na měsíce dopředu. Občas mi někdo poděkuje, že jej mé stránky přiměly obeslat nakladatelství nebo agentury a že už také překládají (přestože neměli "kvalifikaci"), proto usuzuji, že je po překladatelích stále "hlad"...

Chce to trpělivost, ono se to se zákazníky v průběhu času jaksi sčítá: někdo se ozve znovu brzy, někdo třeba za dva roky, někdo nikdy, někdo mne doporučí někomu jinému... Občas se až divím. Jedním z mých letitých zákazníků je například jedno webdesignérské studio. S nepravidelnou pravidelností dělám anglické verze stránek, na kterých zrovna pracují (dostali ode mne kontakty i na překladatele jiných jazyků, všichni jsou spokojení). 10 let také překládám pro jeden pražský časopis. Na začátku jsem jim účtoval 415 Kč za stranu a bez problémů to akceptovali. Během "krize" jsem jim zlevnil, ale pořád je to velmi lukrativní. Tohle jsou mí hýčkaní zákazníci, které samozřejmě neuvádím ani v "referencích". :-)

Připadá mi, že jako jsou nůžky mezi bohatými a chudými, dali by se nějak podobně rozdělit i překladatelé. Pokrývají široké spektrum. Znám překladatele, kteří nepřekládají za méně, než 400 nebo 500 korun za stranu. Před několika dny mi dokonce jeden překladatel napsal, že přes mou postupně vznikající "databázi překladatelů" získal zákazníka, který mu platí 600 Kč za stranu (právní texty). A pak je ten druhý konec, různé portály stlačující ceny, kde je enormní tlak na čas a cenu. Možná je to motivační, ale nevím, zda dlouhodobě vydržitelné.

Já jsem někde mezi, vybírám si to, co mne baví, i když to třeba není tak lukrativní. Zato jsem zatím "nevyhořel". :-) Má "strategie" je držet se cenově níže, zato mít neustále z čeho vybírat, aby mne práce bavila - mám konstantně práce nad hlavu.

V dohledné době bych se tedy o osud překladatelské profese nebál, přestože "anglicky umí už každý". To ano, ale sedět nad překladem je něco úplně jiného. :-)

Vždy se snažím odvést maximálně kvalitní práci, pak se zákazník vrací a doporučuje mne dál. Pracuji především dopoledne, kdy jsou děti ve škole, pokud nestíhám, sednu k počítači ještě večer (odpoledne, o víkendu a v době školních prázdnin se snažím plně věnovat rodině a relaxovat).

Kolik si překladatelé mohou vydělat? Záleží na zakázce a domluvě.

Donedávna jsem zákazníkům ceny vypočítával podle svého veřejného ceníku (počet normostran x 250 až 300 Kč), neboť prověření překladatelé, se kterými spolupracuji, jsou zvyklí tyto peníze dostávat. Poptávající však často nakonec překlad objednal levněji jinde a zakázek se tak dostalo pouze na několik málo překladatelů. Je zjevné, že cena je pro mnoho zákazníků rozhodujícím faktorem. Ceník je druhou nejnavštěvovanější stranou tohoto webu. Protože většinu zájemců o překlad vysoké ceny ihned odradí (jak prozrazují statistiky a analýzy návštěvnosti), pošle mi poptávku nebo objednávku pouze část zájemců. Je zde obrovský nevyužitý potenciál, závisející čistě na výši požadované ceny.

GrafZnovu používám ilustrační graf, který jsem vytvořil pro první stranu "fóra". Křivka vyjadřuje celkovou poptávku po překladech. Nejméně je těch, kteří si za kvalitu rádi připlatí (takové je třeba hýčkat a snášet jim modré z nebe :-) ). Více je lidí, kteří o překlad sice zájem mají, ale usilují o co nejnižší cenu. Zkušenosti ukazují, že čím je nabízená cena za překlad vyšší, tím méně zakázek je realizováno. A naopak: čím nižší cenu nový zákazník v nabídce dostane, tím ochotněji ji přijme.

Při stávajícím způsobu kalkulace poptávek jsem mohl zajistit pravidelný přísun práce pouze relativně malé skupině prvních šťastlivců. Příliš mnoho zajímavých zakázek unikalo kvůli vysoké nabídnuté ceně, přestože je tu hodně jiných překladatelů, kteří by je bývali kvalitně přeložili i levněji, začal jsem proto v kalkulacích zákazníkům nabízet levnější ceny. Podle očekávání, zájem zákazníků se zvyšuje. Nižší ceny přináší více poptávek a v důsledku také více zakázek spolupracujícím překladatelům.

Snižování cen se obecně nedoporučuje, prý to kazí "značku", ale sám již mám z předchozích let řadu věrných dobře platících zákazníků a práce trvale nad hlavu, proto se tímto způsobem snažím zajistit více práce překladatelům, kteří mi stále píší, navzdory zveřejněné informaci, že novým spolupracovníkům nemohu nic slíbit. Chci v rámci svých možností kolegům pomoci. Často jsou to zajímaví lidé, jen ještě nemají vlastní dostatečné portfolio zákazníků.

Jsou samozřejmě slyšet hlasy, které se opírají o jakési "doporučené sazby" Jednoty tlumočníků a překladatelů, že minimum je kolem 400 + příplatky za rychlost, odbornost, čitelnost zdroje, víkendy. Zní to hezky, ale toto očekávání je poněkud nerealistické. Dá se, v případě určitých firem nebo státních institucí (přišly mi například poptávky od olomouckého a pražského magistrátu, z nichž bylo zřejmé - zvlášť když jsem jim zavolal nazpátek - že je jim naprosto jedno, jakou cenu si řeknu), ovšem očekávání českého trhu je obecně nastaveno níže.

Naštěstí mnozí už ví, že za kvalitu se vyplatí si připlatit. Máte-li co nabídnout, je například sazba 300 Kč za normostranu snadno obhajitelná. V Olomouci znám dva usazené (už-česky-mluvící) Američany (netvoří pár), kteří překládají za 500 Kč za stranu. Jsou dobří, ale když jsem jim v minulosti několikrát nabízel překlad, prostě jsme se cenově nemohli sejít, přestože máme jinak přátelský vztah...

Je určitý rozdíl mezi příjmy z překladů po večerech nebo na plný úvazek, ale uživit se překládáním z domu rozhodně dá - je ovšem nutné také vydržet soustředěně pracovat. Získaná svoboda však stojí za to. Je pravda, že občas přijde nějaká spěšná nebo větší zakázka, kvůli které musím, pokud ji přijmu (dost si vybírám, čemu budu věnovat svůj čas) pracovat do noci nebo o víkendu a méně se pak věnuji dětem, ale to už je holt součástí flexibilní práce překladatele.

Každý člověk má jiné priority. U mne je to svoboda, schopnost stát na vlastních nohou, možnost sám o sobě rozhodovat, být pánem svého osudu, mít dostatek volného času. Například téměř každé léto trávím s rodinou na cestách (manželka je na mateřské dovolené); jako "digitální nomád" jsem už překládal v řadě evropských i mimoevropských zemích (v tomhle jsem mírně předběhl dobu - dnes už je to trend). Ano, stále ještě musím pracovat (mé fixní měsíční výdaje jsou kolem 40 tisíc), ale díky práci nezávislé na konkrétním pracovišti a pracovní době si mohu užívat s dětmi letní prázdniny a přitom zároveň udržovat kontakt se svými nejdůležitějšími zákazníky. Jediné, co potřebuji, je notebook a připojení k internetu. Člověk neuvěřitelně zefektivní, když ví, že má na vyřízení pracovních záležitostí pouze hodinu, dvě - než se děti probudí na snídani a vyrazíme na pláž nebo na výlet... :-)

Vždy někdo potřebuje překlad. Přirovnal bych to k autům na silnici - stále nějaká jezdí, až pokaždé jiná, s jiným řidičem a z jiného důvodu. Takže jen je potřeba, aby lidé věděli, že existujete. Zda si vyberou Vás, nebo někoho jiného, je nedůležité, hlavně ať Vás zahrnou do výběru. Tímhle se řídím posledních 10 let.

Někdo potřebuje překlad jednorázově, jiní se na mne obrací znovu, po několika měsících nebo třeba i letech (občas si řeknu "To jméno mi zní povědomě" - a pátrání v zálohách emailů odhalí náš dávný kontakt). Protože mám práce trvale nad hlavu dlouho dopředu, nové i vracející se zákazníky neustále předávám jiným překladatelům. A slyším od nich, že jsou také velice vytížení. Pravidelně mi píší i různí začátečníci, že se řídili radami na mých stránkách a už se také uchytili, což vždy potěší.

Takže rozhodně nemějte obavy. Nabídka i poptávka překladů se stále proměňuje, ale nemyslím, že by noví překladatelé měli výrazně stížené podmínky. Současná doba nabízí zcela nové příležitosti, jak navazovat vztahy. Možnosti jsou skutečně obrovské. Například v článku o propagaci překladatelů na internetu popisuji, jak mi investice do reklamy přinesla množství hodnotných kontaktů a zajímavých zakázek a v jakých příjmových úrovních jsem se následně pohyboval.

Samozřejmě jsem se do tohoto životního stylu nedostal hned, ale až díky postupně nabytým zkušenostem a informacím. Udělal jsem řadu chyb, než jsem užasl nad tím, jak je vše vlastně prosté. Všechny své poznatky se snažím předat na svých stránkách, pro poučení (nebo jako varování). Mé začátky byly kostrbaté, proto jsem chtěl cestu ulehčit ostatním a shrnul některé své zkušenosti, které se člověk nikde nedočte. Stran o překládání je kolem pětadvaceti. Přestal jsem je aktualizovat už cca před rokem, ale plánuji ještě vše utřídit a zpřehlednit, ať to není v takovém chaosu.

Dělám, co mne baví, a neměnil bych. Nemusím denně dojíždět někam do zaměstnání, ale pracuji z domu, sám si organizuji svou práci, mám dostatek času na rodinu, psaní povídek a svého "velkého sci-fi románu", malování obrazů, čtení, cestování. Co nechci dělat, to nedělám, když ale na něčem pracuji, usiluji o co nejvyšší kvalitu.

Báječný výdělek z pohodlí domovaPřekládám od roku 2000, na "volné noze" jsem od roku 2005. Není to o výdělku "3220 Euro měsíčně bez námahy", které aktuálně slibuje jedna z četných reklamních kampaní na nákup a prodej akcií (i když i takové měsíce jsem měl), ale o práci náročné na myšlení a soustředění. Vše potřebné se dozvídám spíše tak nějak mimochodem, "za pochodu". Jsou to pracně nabyté zkušenosti. Také jsem se samozřejmě občas “spálil” a litoval, že jsem na některou zakázku kývl, protože jsem kvůli ní ztratil spoustu nervů a času, který jsem mohl strávit nad něčím příjemnějším. Ale chybami se člověk učí. Teď už vím, co mi jde “od ruky” a tak v posledních letech nemilosrdně odmítám věci, které by mne nebavily, případně poptávajícím doporučím nějakého kolegu/kolegyni, který(á) se naopak v dané oblasti vyžívá. V rámci zjednodušování jsem začal jiné překladatele po domluvě propagovat v "databázi spolupracujících překladatelů", ať si zákazníci vyberou sami. I mně se takto v případě potřeby snadněji hledají kontakty. :-)

Překládání je superServítky si nebere překladatel "Petr" v bouřlivé diskuzi o postavení překladatelů pod PR článkem o agentuře Skřivánek. Je to reálné, znám několik překladatelů, jejichž příjmy za rok přesáhly milion a museli se stát plátci DPH. Já osobně ale preferuji pohodovější režim, aby mne manželka a děti poznávali... Nicméně, vzal jsem si Petrova slova k srdci a začal se taky učit na klávesnici "psát všema 10". :-)

V současné době překládám výhradně pro zákazníky, kteří mají zájem o "můj" překlad a ostatní předávám jinam. Rozhodujícím faktorem přitom vůbec nejsou peníze - s chutí se věnuji i například překladům diplomových prací pro studenty, při nichž se vždy něco zajímavého dozvím, stejně tak různým filosofickým nebo ekonomickým textům a specializovaným knihám o architektuře (zatím 4), které bývají časově velice náročné. Pokud mne ale poptávající kontaktují pouze, aby získali nějaký překlad, předávám jejich poptávku nebo objednávku na jiné překladatele. Ze zásady ani nereaguji na emaily, u nichž je zřejmé, že byly rozeslány na více příjemců. Nebylo by fér některého kolegu připravit o práci tím, že zákazníkovi nabídnu ještě nižší cenu.

Napsáno: 10. listopadu 2014
Související články z blogu:

Dá se překládáním uživit? Jak efektivně pracovat? Jaké agentury kontaktovat? Úvod
Co říkám zákazníkům Propagace na internetu Překladatelské agentury Trollové
Překlady pro nakladatelství Databáze překladatelů Mé jméno v médiích Poděkování
Postupy v nakladatelstvích Je vhodné kopírovat? Výhody překládání
Zpět
Jak začít, kolik chtít? Sazby za překlad knih Posílání nabídek
Sestavuji malou databázi Technické záležitosti Více ke knihám
Úskalí práce pro agentury Překlad vlastní knihy Přístup agentur

Tyto články pokrývají většinu aspektů překladatelské profese.
englishagenturyzápisníkblogvýhodypřeklad švédštinaAlfréd Justitz