Několik mých olejomaleb

Na soukromě poslanou prosbu zveřejňuji "výběr z díla" - několik obrazů, které jsem namaloval olejovými barvami na plátno.

Hned na úvod musím říci, že maluji extrémně pomalu a dokončím max. 1 obraz za rok.

Přestože je pro mne malování relaxací, bez investovaného času a energie by samo nic nevzniklo:

Podobně jako práce na překladech, vytváření obrazu vyžaduje velkou trpělivost a schopnost donutit se na malbě pravidelně pracovat, jakkoli náročné se může zdát "piplat se" s detaily nebo přepracovat část malby do jiného barevného odstínu, což je často nutné, aby byl styl obrazu jednotný.

Témata mých "obrazů" sahají od "běžných" námětů, jako třeba zobrazení uličky ve městě či krajiny, přes kopie starých Mistrů (člověk se tak dost naučí - jsem samouk) až po ryze abstraktní a fantazijní náměty.

Přehled otevřu svými kopiemi obrazů od skutečných malířů:

 Kopie (2006) - Jakub Schikaneder: Večer v Týnské uličce, 1909

 Kopie (2007) - Jakub Schikaneder: Nábřeží večer, po roce 1909

Kopie (2004) - Johannes Vermeer: Hodina hudby, 1664.

U kopií obrazů se snažím o co největší přesnost s originálem a proto vždy používám plátno ve skutečné velikosti. Postup je relativně jednoduchý: přes fotografii originálu narýsuji čtverečkovou osnovu a v měřítku totéž na plátno. 

A pak už jen "jedu" po čtverečkách - jako u omalovánek... :-)

Následuje má vlastní "tvorba":

Mnich hrabající listí v klášterní zahradě, 2004. Slyšíte to ticho?

Robot, 2005. Nepřipadá vám také někdy, že se plahočíme pořád dokola jako roboti? A až už nebudeme moci dál (viz šrot vlevo dole), skončíme v recyklovaném odpadu a naše místo zastoupí jiný - robot.

Červánky, 2007. Takový pohled až bere dech. Tento obraz vznikl vlastně náhodou: povolil jsem tříleté dcerce patlat si také barvu na plátno, poté se jí zeptal, co to je a jen to trochu vylepšil...

Příprava večeře, 2008. Na zvláštní žádost sem přidávám i tuto skromnou rodinnou "momentku". Návštěvy často šokuje, když na zdi spatří zarámovanou velkou olejomalbu s mobilním telefonem, automobilem, vilou a bazénem. Ale od toho přece umění je - aby neustále překračovalo omezující konvenční hranice... Staré obrazy také zobrazují tehdejší současnost. :-)

Mořské pobřeží, 1996. Originál má cca 4 metry na délku a je namalován přímo na zdi dětského pokoje. "Až se k tomu dostanu", plánuji na boční stěně v malbě pokračovat a namalovat další 4 metry vnitrozemí, kde budou běhat sloni, žirafy... Kdyby mi nebránila nábytková stěna, obtočím pobřeží kolem celé místnosti! :-)

A na čem pracuji právě teď?

Máří a Čert (pracovní názvy). Koncipováno jako dvojobraz. Malba Ženy je dokončena, vlevo ve stejném barevném ladění ještě vytvořím Muže, protipól, který bude o poznání divočejší... Oba obrazy následně zarámuji do stejných rámů a viset budou někde vedle sebe pro zdvojený efekt.

Ráj. Rajskou zahradu jsem pojal jako satelit panenské planety Země. Adam a Eva poté, co pojedli zakázané ovoce - všimněte si, že Had drží mezi zuby ohryzek jablka... Zbývá dokončit přibližně 40% - rákosí, listy, květiny, motýly, hnízdo s ptačími mláďaty, ryby, vážky, žáby, atd., atd. Dejte mi půl roku...

Některé z dokončených obrazů visí doma na stěně, něco je zakryto plachtou v koutě na půdě (abych to raději už neviděl :-) ), jiné obrazy jsem rozdal příbuzným a přátelům k jejich různým životním výročím a událostem (čímž vlastně ohromně ušetřím za dary pro ně... :-) ).

Prezentované fotografie namalovaných obrazů jsou jen přibližnou podobou, mají spíše informativní charakter. Nezprostředkovaný pohled na originál je vždy mnohem hlubším zážitkem: v National Gallery v Dublinu a v Londýně jsem někdy prostě zůstal před nějakým obrazem ohromeně stát... Ten pocit vám žádná reprodukce nedá. A takhle je to vlastně se vším..