Proč nemám rád večerníček o Krakonošovi

Krakonoš není vždy hodný Aktuální televizní reklama na zvýhodněnou sadu čtyř DVD s Krkonošskými pohádkami začíná: "Poznáváte vypečeného Trautenberka?..." Podle mne by ale měla začínat: "Poznáváte zlotřilého Krakonoše?..." No nic, tohle nezměním, ale aspoň mne, po sepsání nedávné recenze na Tacho, tato reklama vyprovokovala k dalšímu článku o české filmové produkci:

Příběh, který "Krkonošské pohádky" hlásají, zní: "Trautenberk je hamižný lakomec a chudáci Anče, Kuba, Hajnej mu musí sloužit. Ještěže se jich Krakonoš vždy zastane."

Asi dětem při sledování poněkud motám hlavičky, ale úhel pohledu, který jim předávám já, je: "Trautenberk je jediný schopný člověk široko daleko. Má naprosto nemožné služebnictvo, které může být rádo, že je po tom všem dosud nevyměnil. Dělají na něj nejrůznější zákeřné podrazy a neustále vše žalují Krakonošovi, který Trautenberkovi následně vždy svévolně překazí jeho ušlechtilé plány."

Uznávám, že jsou barrandovské kulisy roztomilé a charaktery výborně zahrané. Trautenberk (Ilja Prachař) je nadutý, Kuba (Jaroslav Satoranský) poslušně udělá, co se mu poručí, Anče (Hana Maciuchová) je hubatá, Hajný (Zdeněk Řehoř) nesnáší pohled na krev, no a Krakonoš (František Peterka), jako každý mocný živel, je nevyzpytatelný. Říkám si, zda herci schválně trochu nepřehrávali, když už měli scénářem určené nelogické role, aby divákům aspoň naznačili...

Mimochodem, podobně zoufale naznačovala na televizním záznamu soudního výslechu Milada Horáková: často začala odpovídat na otázku, ještě než ji tázající dokončil, aby divákům odkryla, jaké předem připravené divadlo celý její politický proces ve skutečnosti je.

Chápu, že večerníček o Krakonošovi je poplatný době, v níž vznikl a kritizuje feudální systém. Že postavy jsou vlastně karikatury. Kdo se ale na tu nespravedlnost má pořád dívat? Být feudálem přece neznamenalo jen poroučet líné holotě. Znamenalo to především odpovědnost. Odpovědnost za svěřené panství, budovy, polnosti, za služebnictvo... Znamenalo to myslet dlouhodobě, pouštět se do projektů, které přinesou výsledek třeba až příští generaci. Feudál se musel nějak ohánět. Dnes se takovým lidem říká podnikatelé a manažeři... V případě Trautenberka je ale každá jeho dobře míněná snaha o zlepšení životní úrovně po zásluze potrestána.

Několik stručných příkladů za všechny:

Všichni jistě znají díl, kdy bylo sucho a Trautenberka napadlo postavit na svém pozemku hráz. No není to skvělá business idea? Přehrada by lidem ve vesnici zajistila dostatek vody. Investuje tedy svůj čas, energii a stavební materiál do vytvoření vodní nádrže, aby mu ji nakonec Krakonoš, ryzí to socialista, zničil. Důsledkem je, že přehrada zajišťující vodu v době sucha nikdy nevznikne a lidé, kteří by jistě rádi za vodu v tomto těžkém období zaplatili, budou trpět žízní. Zdá se, že kromě Trautenberka není nikdo jiný ve vyprahlém kraji schopen takovou myšlenku navrhnout, natož zrealizovat...

Nebo když Trautenberk dostal nápad prodávat léčivé bylinky. Scénář se opakuje; investuje své zdroje (prohání a platí své letargické sloužící), aby dodal léčivé bylinky lidem až pod nos (na trh). Krakonoš mu to samozřejmě překazí, protože na horách přece všechno patří všem. Důsledkem je, že lidé, až onemocní, budou trpět mnohem déle, nebo musí sami vyrazit do hor a strávit hodiny hledáním vhodných bylinek na horských stráních... Pěkně děkuju.

A co prodej ptáčků zpěváčků? Ne, že bych s vězněním nevinných živých bytostí souhlasil, liší se to ale nějak od dnešního obchodu se zvířaty? Navíc, zverimexy byly přece i za socialismu. Vím to, doma jsme chovali papoušky („naše“ korely byly natolik ochočené, že do klece vlezly, jen když se potřebovaly dostat ke krmítku...). V každém případě, poté, co Kuba s Hajným poslušně navyráběli hromadu krásných klecí, Krakonoš vše zhatil, když proradná Anče vylákala Trautenberka do Krakonošova pod záminkou, že tam prý slyšela zpívat slavíka… Že není Anči stydno, nestydatě vrážet nůž do zad svého chlebodárce!

A takto bych mohl pokračovat dlouho. V ideálním světě by Trautenberk pro ostatní v kraji udělal první poslední a nemyslel na sebe. A lidé by nebyli lemplové, ale ochotně by se zapojili do projektů prospěšných všem. Vyložený Zeitgeist... Ale devatenácté (ani dvacáté a jednadvacáté, když už jsme u toho) století takovým ideálním světem není. Člověk si svůj chleba musí zasloužit tvrdou prací a každé zlepšení svých materiálních podmínek si vybojovat. Pro život na horách to platí dvojnásob. Což Krkonošské pohádky jasně ukazují, ač v překroucené podobě. Jak je třeba možné, že všichni v kraji ví, kde je jeskyně se zlatým pokladem, jen tam dojít, říci „Sezame otevři se“ a sehnout se pro to bohatství, ale přesně tohle prostě nikdo z těch lenochů neudělá, až tam s trakařem musí dojet osobně Trautenberk? Dokonalá ukázka, jak někteří lidé jen čekají, že vše dostanou zadarmo, aniž by pro to museli hnout prstem. Jenže nula od nuly pojde.

Co díl (celkem neskutečných 20), to perla, to ukázka šikany ze strany Krakonoše vůči nešťastnému Trautenberkovi. Veškeré nápady, jak si něco přivydělat, aby měl na platy svých neschopných, pasivních a podrazáckých sloužících, mu Krakonoš vždy rozmetá pod nějakou socialistickou záminkou. Fajn, ale pak nikdo nebude mít zlato po věky bez užitku ležící v jeskyni, ani čerstvé ryby. Všichni v kraji budou stejně chudí, naštvaní a demotivovaní a mnoho věcí, které by bývaly byly prospěšné všem, vůbec nevznikne. Proč taky.

Přitom právě snaha o zisk je přece motorem rozvoje současné společnosti. Zda je tento převážně materiální směr správný, je jiná otázka, které se budu věnovat někdy příště. V každém případě, dnešní společnost je postavena na snaze o zisk. Jinak by nikdy nebyla využita mastná černá břečka v hlubinách země (ropa), zuhelnatělé zbytky dávných lesů, nikdy bychom neměli auta, počítače, letadla, vše, co nám v současnosti zpříjemňuje a ulehčuje materiální život. Za současného stavu věcí bych ani já nerad pracoval zadarmo například na ropné plošině, jen pro dobrý pocit, že díky tomu budou mít lidé na pevnině zadarmo benzín do aut. Jak ukázal socialistický experiment, je-li plat nejlepšího a nejhoršího pracovníka stejný, lidé rychle ztrácí motivaci. Bylo by krásné vymýšlet, tvořit a pracovat pro druhé z čistého altruismu, ale lidstvo holt zatím neumí lépe. Snad později. Že by v roce 2013? :-)

Budoucnost ukáže… Buďme optimisté. Například posledních 150 let slyšíme, že suroviny dochází. Jak je ale známo, když se zdroje stávají vzácnější, roste zároveň jejich tržní cena a to je stimulem pro inovaci a hledání alternativ. Takže v konečném důsledku se díky sobecké snaze o nalezení nových zisků lidé mají materiálně lépe, než před "krizí".

Vždyť Trautenberk se jen snaží využít zdroje, které kolem něj leží bez užitku. Každá jeho vize úspěchu ale hasne v rachotu hromu, kdy se před ním v oblaku dýmu zjeví mocný Krakonoš a zahřímá: "A to ti povídám Trautenberku! Dokud v těchhle horách krakonošuju... bla bla bla". A je to. Jediný člověk v Krkonoších, který se snaží prosadit něco lepšího, zase dostal po paprči.

Přitom by každý z Trautenberkových nápadů přinesl pokrok dalším lidem. Nikdo přece není k ničemu nucen, trh může Trautenberkovu nabídku klidně ignorovat. Jenže chudák Trautenberk nikdy nedostane ani nepatrnou šanci nabídnout společnosti něco nového. Ano, nedělá to nezištně, ovšem zadarmo přece ani kuře nehrabe...

Myslet v prvé řadě na sebe je snad přirozené. Teprve pak mohu účinně pomoci druhým lidem. Proč by jinak v letadle při každém startu letušky poučovaly pasažéry, ať v případě poklesu tlaku rodiče nejdříve nasadí dýchací masky sobě a teprve poté svým dětem? Rodičovský instinkt velí jinak, ovšem sobectví je v takovém případě zcela na místě. Podobně, majitel firmy, zemědělských pozemků, hotelu... si bude moci dovolit platit zaměstnance, teprve až bude jeho systém generovat dostatečné výnosy. Pokud mu "moc" jednoduše nařídí, koho má zaměstnat a nasolí mu vysoké daně, nejspíš zavře krám a bude si sám hledat zaměstnání.

"Smilujte se, sousede!" prosí Trautenberk téměř v každé epizodě Krakonoše o odpuštění. Za co vlastně ale? Kdyby žil Trautenberk dnes, měl by dost podkladů pro podání žaloby na Krakonoše a dožadování se tučné kompenzace za ušlý zisk. Ale nástroje, které vůči českému státu může CME nebo Diag Human použít dnes, jsou pro Trautenberka nedosažitelné a tak mu z každé vidiny zisku zbudou leda oči pro pláč.

Není to k breku? Prostě darmo mluvit. Mít za souseda Krakonoše, tak, jak jej Krkonošské pohádky vykreslily, je vážně neskutečný opruz. Zneužívá svou obrovskou moc (doslova poroučí větru, dešti), aby zadusil veškerou aktivitu podnikavého Trautenberka. V poslední době jsem na tyto věci citlivý. :-)

Díl, kdy se Krakonoš nudil a tak se přestrojil za císařského verbíře a vyloženě vmanipuloval Trautenberka do pokusu dát Kubu na vojnu, jasně vypovídá o Krakonošově podlé povaze. Jak je vidět, Krakonoš Trautenberka vlastně potřebuje, jinak by se nedejbože ukousal ve své všemohoucnosti nudou... Zřejmě už ho jeho absolutní moc naprosto zdeformovala a roupama neví, jak by ještě bezbranného Trautenberka nově potrápil...

A přesně takové je to se současnou společností: Lidstvo už testovalo (za cenu stamilionů omezených až zmařených životů) nejrůznější společenská uspořádání, ale pouze svobodnější systémy byly schopné pohotově reagovat na nejrůznější aktuální problémy, které zákonitě bez ustání přichází. Zato centrální plánovači v socialismu neměli tušení, kolik čeho vyrobit a jak přiřadit ke zboží ceny versus jaké dávat lidem platy a "opisovali" raději ze "Západu". Pak vznikaly zbytečné nadbytky (plníme plán na 150%) a nedostatky (cože, nepřišly gumičky?). Trh tyto věci řeší pružně, efektivně a automaticky.

Správně už tušíte, kam celou dobu tímto záměrně "trochu" jednostranně pojatým článkem mířím: Pokud bude stát dusit aktivní lidi a házet jim klacky pod nohy, povede to ke stagnaci celé společnosti a schopnější lidé raději odejdou někam jinam, kde budou mít lépe garantována svá základní lidská práva a větší jistotu, že se jim jejich poctivá snaha vyplatí.
Napsáno: 30. května 2011
englishagenturyzápisníkblogvýhodypřeklad švédštinaAlfréd JustitzcitátyEfektivitaPenízepřekládánísci-fiúvahypřekladateléenglishagenturyvýhodyseznamknížkysoběstačnostklingon