Rozhodování
ÚvodPřekladyCeníkReferenceKontakt

Rozhodovací proces


V rozhodovacím procesu se určitým způsobem uplatňují odlišné vlastnosti rozhodovatelů, jako je například jejich individuální hodnotící systém, osobnost, tendence riskovat, náchylnost k pochybám. Ve většině organizací se na velké části rozhodování podílejí různé komise, týmy, pracovní skupiny a další specifické skupiny odborníků. Manažeři se často ocitnou v situaci, kdy musejí konfrontovat své názory s názory ostatních. To se týká především neprogramovaných rozhodnutí, kdy se problémy vyznačují jedinečností a kdy jsou výsledky jejich řešení doprovázeny značnou neurčitostí. Při řešení těchto postupů není možné použít standardní postupy a není většinou ani vhodné, aby byly výhradní záležitostí jednotlivce.

Existují značné spory týkající se efektivnosti individuálního a skupinového rozhodování. Skupinové rozhodování většinou vyžaduje více času, než rozhodování individuální. Jisté však je, že spojení různých odborníků a specialistů má nesporné přednosti zejména v tom směru, že dochází k vzájemné výměně názorů, což většinou umožňuje přijmout kvalitní rozhodnutí.      

Je třeba zvažovat rizika u různých alternativ, klady a zápory různých řešení. Různí manažeři mají odlišné postoje k jednotlivým alternativám. Lidé se liší ve svém postoji k riziku, někteří se mu snaží vyhnout, jiní mají tendenci hazardovat. Někdy je třeba překonat nechuť riskovat, neboť každé rozhodnutí stejně zahrnuje určitou míru rizika.

Při zvažování alternativ je možno některou z nich vyzkoušet a sledovat, co se stane. Experimenty jsou však často nákladné a nemusí být vždy průkazné. Ale pokud jde o významná rozhodnutí u nichž by experiment mohl prokázat dosažitelnost cíle, je nejlepší experiment provést.

Ve všech skupinách soutěží manažeři o informace, vliv a zdroje. Tato soutěživost by mohla být zdrojem konfliktů, pokud by neexistovala nezbytná kritéria etiky chování manažerů.

Byly vyvinuty 3 základní typy morálních teorií:

1. Teorie utility – plány a činnosti by měly být vytvářeny tak, aby přinášely co největší užitek co největšímu počtu lidí.
2. Teorie základních práv – všichni lidé mají základní práva jako právo svobody názorů, svobody slova a svobody konání
3. Teorie práva – vedoucí pracovníci by měli být při svém konání vedeni poctivostí, spravedlností a nestranností.

Zkušenost
Zkušenosti jsou nejlepším učitelem, při překladu knih i jinde, ale jejich využívání při rozhodování může být nebezpečné. Mnoho lidí nezná skutečné příčiny svých omylů a selhání a získané zkušenosti mohou být zcela nepoužitelná u nových problémů. Ale pokud manažer pečlivě vše zvažuje a analyzuje příčiny svých neúspěchů a selhání, mohou být zkušenosti velice cenné.

TVOŘIVOST A INOVACE
Při hledání nových řešení se uplatňuje tvořivost. Tvořivost obvykle znamená schopnost a sílu vyvinout nové nápady. Tvořiví lidé jsou zvídaví, přicházejí s mnoha novými a neobvyklými nápady, jenom zřídka bývají spokojeni se stávajícím stave. I když jsou vzdělaní, nespoléhají pouze na racionální procesy, ale uplatňují při řešení problémů i citové aspekty své osobnosti. Jsou si vědomi svých schopností nezávislého uvažování. Mají odpor ke konformitě a mají dojem, že se od ostatních odlišují.

Ve vhodném prostředí mají prakticky všichni lidé schopnost být tvořiví. Tvůrčí lidé mohou přispět k rozvoji jakéhokoli podniku, mohou však být i příčinou potíží: ne vždy jsou změny ve firmě s ustálenými pořádky vítány. Tvrdošíjné prosazování neobyčejných nápadů může způsobit zmaření jiných myšlenek a bránit hladkému fungování organizace
.


Zpět

linka
 Czech presentation blogtao tepenízeknížkySci-fizápisník 3strana 2anglické citátyodkazystrana 4pátá stranamanažermanagementředitelřízenísvobodafinancevedeníšikovnosttechnikapovídáníposlušnostkvalitalídřiprodejklingoni
Translations Czech - English