Nejbohatší dítě na světě

Bylo mi asi 5 let a s maminkou jsem šel po ulici do obchodu.

Tu jsem spatřil na trávě u cesty ležet papírovou desetikorunu.

Někdo ji asi ztratil. Vytrhl jsem se a zvedl ji.

Deset korun!

Byl jsem neskutečný boháč!

Byl jsem to nejbohatší dítě na světě!

Maminka mi nabízela, že mi tu bankovku schová k sobě do peněženky, ale já nechtěl dát tak obrovské bohatství z ruky.

Dal jsem si raději desetikorunu do kapsy a pokračovali jsme v cestě.

Byl jsem absolutně šťastný. Pro někoho, kdo neměl nic a najednou měl deset korun, se jednalo o naprosto zásadní životní změnu!

A navíc, hodnota socialistické desetikoruny byla mnohem, mnohem vyšší, než dnes.

Tak třeba zmrzlina stála 35 haléřů - ani jsem nebyl schopen si představit, kolik zmrzlin si teď mohu koupit...

Když jsme došli do Jednoty, mamince chybělo několik korun na úhradu nákupu, tak mne poprosila, zda si ode mne může mou desetikorunu půjčit, že mi dá doma jinou.

Neochotně jsem sáhl do kapsy pro bankovku - a nahmatal na dně kapsy velikou díru.

Desetikoruna byla pryč!

Musela mi vypadnout!

Ten šok!

Ta nenahraditelná ztráta!

Tak jsem během chvíle o to ohromné bohatství zase přišel...

Od té doby jsem nikdy subjektivně nevlastnil víc, než tehdy.

Přestože tento článek píši na počítači, který mne stál v korunách 1500 x víc, před domem mám zaparkované auto, jehož nákupní cena byla 45 000 x vyšší (a dnes je tak pětinová) a dokonce mám vlastní bankovní účet a nejnovější technickou vymoženost - platební kartu, již nikdy nebudu tak bohatý, jako když jsem ze země zvedl tu papírovou desetikorunu.

Svým způsobem je to uklidňující....

26. listopadu 2009

.
..