Podstata peněz 2 - První důvody pro vytvoření peněz

Při hledání odpovědi na otázku, proč vlastně mají peníze hodnotu, je potřeba jít ke kořenům, před zaznamenanou historii. Najít první důvody, proč lidé vůbec potřebovali společné měřítko hodnot.

V knihovně jsem prošel informace od antropologů, cestovatelů a historiků týkající se platidel primitivních národů. Jako platidlo se v historii používaly nejrůznější objekty, např. peří, mušličky, kůže, dobytek, sůl, rýže, tabák... V literatuře se také objevuje několik možných důvodů k zahájení používání všeobecně uznávaného měřítka hodnot, které si zde dovolím shrnout. V takto souhrnné podobě jsou tyto informace publikovány v češtině vůbec poprvé:

Měřítko hodnot
Tato teorie tvrdí, že standard hodnot byl první funkcí peněz, protože teprve poté mohou být tyto objekty užity i pro obchod. Ke vzniku měřítka hodnot vedla nutnost poměřit jednotlivé nahromaděné majetky nebo jen jednotlivé zboží na trhu. Standard hodnot by měl mít hodnotu sám o sobě, aby jím mohly být poměřovány další hodnoty.

Měřítko dluhů
Nevýhodou výměnného obchodu bylo, že bylo těžké najít přesnou protihodnotu ve stejný čas. Pokud se však strany dohodly, že zbytek bude doplacen někdy v budoucnu, výměnný obchod mohl fungovat docela dobře. Jednání o výši dluhů vedla ke vzniku měřítka hodnot. Toto měřítko mohlo být zcela imaginární, pokud bylo zřejmé, jaký kurs má k jednotlivým druhům zboží.

Náboženský původ
Lidé, ve snaze naklonit si neznámé síly, které způsobovaly bouřku, déšť či pěkné počasí, začali obětovat část svých produktů a úlovků. Toto vedlo ke vzniku prvních forem pověr, náboženství a magie. Časem se tyto platby standardizovaly a zvolené objekty se používaly i v obchodě, neboť jejich hodnota byla odvozena z nutnosti platit v nich bohům. Také ochranné amulety mohly převzít peněžní funkce.

Politický původ
Hierarchie společnosti na silnější a slabší je přirozenou součástí lidského vývoje. Je pravděpodobné, že politická autorita požadovala po členech společnosti určité poplatky a na oplátku zase společnost organizovala při různých příležitostech.

Válečný původ
I válka mohla přispět ke vzniku peněz: vítězný kmen uvalil na poražený kmen určité platby a poražený kmen si musel poplatek rozdělit mezi své členy, aby každý spravedlivě přispěl. Vítězný kmen si zase  získané předměty musel určitým způsobem rozdělit, což vedlo ke vzniku měřítka hodnot.

Ozdobné funkce
Lidé mají tendenci se líbit. Proto sbírali lastury, kamínky a jiné hezké předměty v okolí a vyráběli ornamenty. Těchto předmětů si cenili a proto je mohli též vyměňovat mezi sebou za různé zboží. Ve společnostech, kde byl soukromý majetek neznámý, byly šperky jedinou formou osobního bohatství. Snaha získat ornamenty stimulovala růst i ve společnostech, které by jinak zůstaly na nízkém stupni vývoje, neboť okolní příroda poskytovala pro přežití vše potřebné.

Prostředek směny s jinými kmeny
Tato teorie tvrdí, že uvnitř kmene nebyly peníze potřeba, neboť se vše mohlo rozdělovat podle určených pravidel. Jednotlivé společnosti byly v podstatě samostatnými ekonomickými jednotkami. Všichni členové přispívali společnosti a na oplátku dostávali vše nezbytné k životu. Byl to obchod s jinými skupinami, co vedlo ke vzniku peněz, neboť jen předměty získané zvenčí si mohou udržet svou hodnotu.

Prostředek směny uvnitř kmene
Tato teorie tvrdí, že peníze se poprvé objevily jako usnadnění obchodu uvnitř komunit. Obchod s jinými skupinami lidí nemusel vést ke vzniku peněz, neboť mnohem výhodnější bylo směnit zboží přímo za jiné zboží. (Například Féničané, největší obchodníci starověku, nikdy nepoužívali peníze.) Ale uvnitř kmene mohli členové mezi sebou vyměňovat své přebytky, což vedlo ke vzniku měřítka hodnot a později ke vzniku peněz.

Platby za nevěstu
Rodina je pravděpodobně nejstarší instituce lidstva. Někteří autoři vystopovali její původ před 40 000 lety. I v naprosté absenci obchodu si lidé museli uvědomovat ekonomickou hodnotu jedinců ve formě práce, kterou odváděli své rodině. Když si ženich odváděl nevěstu, získával tím i její pracovní sílu, kterou dříve dávala ve prospěch své rodiny. Proto rodina nevěsty žádala nějakou satisfakci. Objekty, které byly k tomuto účelu požadovány, se postupně staly prostředkem směny, neboť jejich hodnota byla odvozena od nutnosti platit v nich rodině nevěsty.

Hromadění majetku
I v nezávislých komunitách byly některé produkty hromaděny: jídlo na horší časy, dobytek jako produktivní kapitál, různé jiné objekty jako důkaz moci některých jedinců. Tyto předměty by měly uchovávat svou kupní sílu po delší čas, což je činí vhodnými i jako prostředek směny. Nevýhodou dobytku však bylo, že při nadměrném počtu ničil pastviny a vodní zdroje. Hromadění bohatství v jiných objektech zase vedlo k  jejich nedostatku k jiným účelům. (Například během zlatého standardu byl nedostatek zlata pro mimopeněžní použití.)

Více o podstatě peněz opět příště.

..