Martyrium - Kulak Cyril Musil ze Studnice
PřekladatelPřekladyLevnéDoporučeníAdresa

Martyrium - román o životě Cyrila Musila


Obálka Martýrium od Hynka JurmanaMartyrium je pro mě jednou z nejdůležitějších knih, jaké jsem kdy četl. Bylo mi ctí, přeložit ji do angličtiny. Kniha poskytuje nový pohled na málo známá, ale přitom klíčová fakta z období, kdy Německo okupovalo Československo, i později, kdy byl celý svět rozdělen Železnou oponou. Dozvěděl jsem se hodně o tom, čeho jsou lidé ve zdeformované době schopni, jak odporné činy sami před sebou dokáží omluvit. Že se naprosto vše může náhle změnit, včetně vnímání toho, co je a co není morální. Kniha na konkrétních příkladech dokládá, jak se v různých režimech proměňují, či spíše odhalují, charaktery lidí, ale také, že se stateční nenechali zlomit za žádných okolností. V tom je toto mimořádné dílo nadčasové a velice poučné.

Martyrium věrně rekonstruuje život skutečných osob a průběh skutečných událostí. Spisovatel Hynek Jurman zkoumal archivy a vyslechl přeživší svědky, aby v literární formě zprostředkoval dobu a život velice zajímavého člověka, sportovce, reprezentanta v běhu na lyžích a odbojáře ze druhé světové války. Cyrila Musila (1907–1977), kterého považuje za nejstatečnějšího člověka z Vysočiny. Podklady o studnickém rodákovi, který byl během druhé světové války zapojen do partyzánského hnutí proti nacistům a riskoval životy celé své rodiny, shromažďoval téměř čtvrt století. Kniha Martyrium aneb Kulak studnický byla slavnostně pokřtěna 17. listopadu 2017 ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou.

Velkou zásluhu na anglickém vydání biografie má Marian Pliczka, Čechoameričan, jehož otec je v knize také zmíněn. Došel k přesvědčení, že s tímto příběhem by se měli seznámit i čtenáři v Americe. Začal proto hledat vhodného překladatele a řízením náhod se dostal ke mně. To, že znám autora osobně, nehrálo ve výběrovém řízení naprosto žádnou roli, pan Pliczka to nevěděl. Nicméně mě potěšilo, že Hynek Jurman konečnou volbu překladatele schválil. :-) Mezitím nastala "koronavirová krize", která doslova rozmetala běžný pracovní režim a veškeré plány, nicméně projekt se ani ve ztížených podmínkách nezastavil. Můj překlad knihy do angličtiny, na kterém jsem pracoval v úzké spolupráci s rodilou mluvčí Pearl Harris, byl dokončen 11. června 2020. Následně, 23. února 2021, byla anglická verze (Martyrdom) vydána v USA ve formátu pro Kindle i jako paperback.

Tiráž anglické knihy Martýrium S Hynkem Jurmanem jsem se poprvé setkal krátce po Sametové revoluci, na výletě s cestovní kanceláří Santini Tour ze Žďáru nad Sázavou. Po zhroucení Komunismu lidé nadšeně užívali nově nabytou svobodu a houfně cestovali do dříve zapovězených zemí. Jó, to byly časy! Zlatá devadesátá léta. Delegátem cestovní kanceláře tenkrát byl právě Hynek Jurman. Role průvodce mu sedla. Po cestě ze sebe sypal jednu bláznivou historku za druhou, celý autobus se pořád řehtal a cesta vesele ubíhala... :-) Některé z těchto veselých, ale i zcela vážných nebo smutných příběhů, jsem později četl i v jeho knihách, kterých napsal na tři desítky, např. Smírčí kameny na Vysočině, Pernštejnský tis, Jak to bylo s partyzány, Být za vodó, Ve znamení zubří hlavy. Z knih i webových stránek autora (odkaz níže) je zřejmé, že nesnáší příkoří, násilí, bezpráví a nespravedlnost.

V průběhu let jsme se zdravili na různých kulturních akcích. Při našem posledním setkání v Bystřici nad Pernštejnem, to už jsem na překladu Martyria pracoval, mi Hynek Jurman líčil, na jaké těžkosti a nezájem ze strany oficiálních míst v České republice narážel. Pomoci se mu dostávalo vždy až od "obyčejných" lidí, u nás i v zahraničí. V Kanadě osobně zjišťoval podrobnosti o Cyrilově životě, mluvil s jeho bývalými sousedy a opravil chyby, které byly publikovány dříve. Cenné informace z první ruky mu poskytl i George Brady z Nového Města na Moravě, který také zakotvil v Kanadě a s Cyrilem se znal.

Martyrium je v mnoha ohledech dojemný a strhující příběh. Zároveň se pro mě jednalo o návrat do rodného kraje, protože popisovaná místa i některé ze zmiňovaných rodin sám znám. Například ve školní lavici jsem seděl s vnukem Otakara Německého, prvního československého mistra světa v klasickém lyžování, který je v knize také vzpomenut. Na Pasecké skále, pod kterou se Cyril scházel se svou budoucí nevěstou, jsem byl nesčetněkrát. Brigádničil jsem jako průvodce na hradě Pernštejně. Pracoval jsem ve firmě Sporten, vyrábějící lyže, jejichž historii se kniha na začátku věnuje. Vysočina je krajinou mého mládí. Při čtení knihy jsem si nemusel nic představovat; živě jsem vše viděl před sebou. Díky Hynkovi Jurmanovi, Marianovi Pliczkovi a dalším lidem, kteří nedopustili, aby byla pravda překryta lží, se můj vztah k Vysočině ještě více prohloubil.

Cyril Musil v emigraci v Kanadě se svým psemCyrilovým osudem bohužel nebylo vrátit se k životu obyčejného farmáře ve vesnici Studnice. Jeho statečnost nebyla oceněna; komunisté ukázali, že nejsou o nic lepší, než nacisté. Netolerovali nesouhlas se svou politikou znárodňování, a už vůbec ne od respektovaného sportovce, který úspěšně reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích. Nepomohlo mu, že byl hrdinou protifašistického odboje, že pomáhal ruským uprchlíkům, partyzánům i komunistům. Že se svou ženou Růženou zadarmo dlouhodobě ukrýval a živil odbojáře a členy paravýsadků, že poskytl druhý domov mnoha nešťastníkům hledaným nacisty, že běhal jako spojka, šifroval zprávy, přenášel radiostanici a necouvl ani před přestřelkou. Znelíbil se, protože nechtěl spolupracovat se Státní bezpečností (StB) a donášet na své druhy z odboje.

Navzdory tomu, že za války zachránil mnoho životů, byl Cyril 8. srpna 1949 zatčen, mučen a odsouzen ve zinscenovaném procesu ke dvaceti rokům žaláře. Nevzdal se, z přísně střeženého "nápravného zařízení" utekl i se zlomeným chodidlem. Pěšky došel v mrazech bez pořádných bot až do Vídně, kde se dlouho léčil z následků prožitého utrpení. Nový domov našel na druhém břehu Atlantiku, stejně jako statisíce dalších uprchlíků (mezi nimi i např. Jiří Svoboda) z nesvobodného bloku, kde byla hodnota lidského života mizivá.

Komunisté se pomstili alespoň na jeho rodině, která v socialistickém Československu musela žít ve strašných podmínkách. Životy nevinných lidí byly zničeny, přirozené vztahy rozvráceny. Cyrilův rodný statek a penzion, kde ukrýval za války odbojáře, byl rozkraden a zdevastován. Vše je podrobně popsáno v Martyriu. Na žádný z těchto zločinů by nikdy nemělo být zapomenuto.

Mezitím v Kanadě, Cyril začal znovu. Nejdříve bydlel ve stanu a živil se střílením vlků; za odevzdaný vlčí ocas dostával pět dolarů. Vystřídal několik dalších zaměstnání, ale když se doslechl, že poblíž Collingwoodu na břehu Huronského jezera v provincii Ontario vzniknou lyžařské sjezdovky a stezky, přitáhlo jej to jako magnet. Ach, lyže! Ani zde nebyly začátky lehké; první postavený dům mu rozmetalo tornádo a odneslo všechno cenné. Postupně se však vzmohl, vystavěl motel, půjčovnu a opravnu lyží. Vedl i lyžařskou školu a trénoval kanadskou reprezentaci.

Komunisté mu cenzurovali korespondenci, dopisy přicházely otevřené a začerněné. O tom, jak se daří jeho manželce, dvěma dcerám, příbuzným a přátelům, měl jen kusé zprávy. Stýskalo se mu po Vysočině, do vlasti se však vrátit nemohl. Zahořkl, útěchu se snažil najít v alkoholu. Svůj motel nakonec prodal za zlomek hodnoty a lyžařský resort pod Modrými horami, který pomáhal vybudovat, navždy opustil. Poslední dny svého života strávil osaměle v půjčené chatrči, společnost mu dělal jen věrný pes Napoleon. A bylo to vytí psa, co v dubnu 1977 usedlíky v okolí upozornilo, že něco není v pořádku. Okolnosti Cyrilovy smrti ve věku nedožitých 70 let zůstávají nevyjasněné.

U penzionu Cyrila Musila ve StudnicíchNěkteré činy nejdou odčinit, čas nejde vrátit. Alespoň, že Penzion Cyrila Musila je v současné době opět v provozu. Několikrát jsem se tam zastavil - fotografie před penzionem byla pořízena v říjnu 2019 (tenkrát se ještě roušky nemusely venku nosit).

Další dobrou zprávou je, že po úspěchu knihy v Americe se nyní dokonce objevuje možnost převedení příběhu na filmové plátno (zaklepávám). Také by bylo úžasné, kdyby na základě anglické verze, která je rozšířená o další dokumentární fotografie z rozsáhlého archivu Hynka Jurmana, a která oproti českému vydání obsahuje i několik drobných aktualizací, vznikly překlady do dalších světových jazyků. Protože poselství knihy je naléhavé a trvalé.

M
artyrium je kniha, kterou by si měli lidé přečíst zejména dnes, kdy jsou lidská práva stále více omezována pod záminkou boje proti terorismu, nenávisti, dezinformacím nebo čínskému viru. Neměl bych být překvapen. Vzpomínám, jak po revoluci profesorka Čechovská během výuky latiny na gymnáziu v Novém Městě na Moravě (na tehdejší "reálce" studoval i Cyril Musil) mluvila o "kyvadle dějin", které se neustále hýbe doleva a doprava, doleva a doprava... Nádherná svobodná devadesátá léta považovala za pouhou dočasnou anomálii. Měla bohužel pravdu.

Zdá se, že kyvadlo společenského vývoje se po období optimismu a svobody opět překlápí do opačného extrému. Cyril Musil by se zděsil, kdyby se dnešní doby dožil. Jako bychom zapomněli na krutosti totalitních režimů. Proč opakujeme stejné chyby a doufáme v odlišné výsledky? Jsme odsouzeni ke znovuprožití bolestivých lekcí? Budeme muset za svobodu znovu bojovat? Tyto otázky mě znepokojují. Kéž tato dobře napsaná biografie pomůže současný neutěšený trend zvrátit.


Napsáno: 21. 3. 2021

České vydání:
Stránky autora:
jurman.wz.cz - záložka "Nabídka knih"

Anglické vydání:
Martyrdom na americkém Amazonu
Martyrdom na německém Amazonu


Třeba vás zaujmou i další recenze:

Film Tacho o zákulisí závodů aut Prodávat je lidské od Daniela Pinka Sci-fi román Symbolion Život člověka Klingonský slovník Lídři jedí poslední od Simona Sinka O Tau a ctnosti - soukromá interpretace základního taoistického kánonu


Zpět