Stanislav Grof, Ervin László a Peter Russell – Revoluce vědomí

Revoluce vědomíFormou intenzivní diskuze tři průkopníci a zároveň jedni z nejodvážnějších myslitelů naší doby otevírají západnímu myšlení nové obzory, zamýšlejí se nad možnostmi míru v dnešním světě, nad současnými změnami ve společnosti a také nad tím, jak k těmto změnám můžeme sami přispět. Uvažují o roli umění, vědy, vzdělávání, o cílech a hodnotách, o novém světovém názoru, náboženství a spiritualitě a v neposlední řadě o vědomí – stav našeho vědomí je totiž klíčovou záležitostí, na níž stojí téměř všechno ostatní. Revoluce vědomí nás seznamuje s tím, jak se uprostřed globálních změn, které dnes probíhají ve všech částech světa a v každé sféře života, začíná radikálně proměňovat naše mapa reality.

Více informací: Revoluce vědomí v eshopu nakladatelství Kosmas

Ukázka textu z kapitoly "Synchronicity a kuriózní náhody":

Grof: Co mne především fascinuje, spadá do oblasti psychologie – jsou to synchronicity, spíše než synchronizace. Při holotropním dýchání často dochází k tomu, že lidé mají shodné prožitky nebo že se jejich prožitky dokonale doplňují, ačkoliv spolu neměli žádný předchozí kontakt. Často se stává, že lidé vystupují v prožitcích druhých a po sezení malují mandaly, které jsou prakticky shodné.

Russell: Nemyslím, že k těmto synchronicitám dochází jen náhodou. Všiml jsem si, že se synchronicity objevují častěji, je-li mé vědomí čisté, soustředěné. Hned po meditaci zažívám celou řadu synchronicit. Jako by mi byl celý vesmír nakloněn; vše do sebe skvěle zapadá – mnohem lépe, než bych kdy očekával nebo plánoval. A naopak, jsem-li ve stresu, unavený, podrážděný nebo vyčerpaný, zažívám jen velmi málo synchronicit. Tyto náhody se zdají nějakým způsobem odrážet můj vlastní stav vědomí. Důsledek, který z toho vyplývá, je, že výskyt synchronicit mohu do určité míry ovládat, budu-li se soustředit na svůj vlastní vnitřní klid.
V současném paradigmatu je těžké tyto souvislosti pochopit. Nicméně jsem již měl dost zážitků, abych byl přesvědčen, že k tomuto jevu skutečně dochází a že se současným paradigmatem není něco v pořádku.

László: Co potřebujeme, je uvědomit si, že na jednu stranu k těmto synchronním účinkům a zážitkům skutečně dochází, na druhou stranu, že se vyskytují nezávisle na klasickém vztahu příčiny a následku. Nějaký druh spojení zde bude. Pokud o něm nevíme, může to být proto, že jej hledáme v rámci starého paradigmatu. Možná bychom měli pohlížet na jedince jako na součást většího celku. Právě tento větší celek prochází transformací  a jedinci se snaží pochopit, co se to děje – jim, komunitě  a kultuře, v níž žijí. Dokud hledáme vysvětlení v jednotlivých myslích, dostaneme tyto paradoxní a zdánlivě ezoterické výsledky. Zatímco skutečné vysvětlení může být na úrovni celku.
Je však důležité vyjasnit, co to jsou synchronicity a propojení – či shody okolností, o kterých hovoříme: zahrnují mysli různých lidí nebo mysl i hmotu?

Grof: Jsou dva typy neobvyklých shod okolností, o které se zajímám. První zahrnuje jednoduše velice nepravděpodobnou akumulaci či kombinaci událostí. Tento typ poprvé popsal rakouský vědec Kammerer, o kterém píše Arthur Koestler v knize The Case of the Midwife Toad. Kammerera fenomén synchronicity fascinoval. Například během jednoho dne bylo na jeho parkovacím lístku stejné číslo jako večer na lístku do divadla. A navíc mu ve stejný den přesně toto číslo uvedl známý, když si řekl o jeho telefonní číslo.
C. G. Jung citoval Kammererova pozorování v článku „Synchronicita jako kazuální spojující princip“ a uvedl ještě neuvěřitelnější příběh o jistém panu Deschamps a speciálním švestkovém pudinku. Pan Deschamps se s tímto pudinkem poprvé setkal, když jej dostal k narozeninám od svého přítele pana de Fontgibu. Podruhé se se stejným pudinkem setkal, když jej viděl na jídelním lístku jedné pařížské restaurace. Objednal si jej, jen aby zjistil, že poslední porci této lahůdky si již objednal v jiné části restaurace stejný pan de Fontgibu, který jej s pudinkem seznámil. Zrovna se vyskytl v Paříži a „náhodou“ vešel do stejné restaurace.
O mnoho let později se pan Deschamps se stejným pudinkem setkal potřetí, když se účastnil večírku, kde byl tento druh pudinku servírován. Pomyslel si, že jediné, co chybí, je jeho přítel, pan de Fontgibu. V tom se ozval domovní zvonek a byl to jeho přítel, který vypadal zmateně a byl v rozpacích. Na toto třetí setkání s pudinkem se dostavil omylem, protože mu někdo dal špatnou adresu. Nemohu přijmout, že mimořádné shody okolností tohoto druhu jsou pouhé šťastné náhody – jsou astronomicky nepravděpodobné. Začínám v nich vidět práci kosmického vtipálka, který píše scénář reality.
Ještě pozoruhodnější je druhý typ shody okolností, kdy na jedné straně je prožitek v psychice a na druhé událost v reálném světě. Jungův slavný příklad je chroust, který narazil do okna jeho pracovny zrovna když analyzoval sen pacienta, v němž vystupoval egyptský skarabeus. Joseph Campbell popsal vlastní zkušenost. Stalo se to, když psal svou knihu The Way of the Animal Powers. V té době žil na Manhattanu ve 14. poschodí výškové budovy. Jeho pracovna měla dvě sady oken, jednu s výhledem na Šestou avenue a druhou otočenou na řeku Hudson. První sadu oken téměř nikdy neotevíral, protože pohled na Šestou avenue nebyl nijak zajímavý. Když psal část o mytologii křováků v africké poušti Kalahari, v níž hraje důležitou roli kudlanka nábožná, měl kolem sebe články a obrázky tohoto tvora. Uprostřed práce pocítil náhlé nutkání otevřít jedno z oken, které obvykle zůstávaly zavřené. A tam, ve 14. poschodí věžáku na Manhattanu, lezla po stěně kudlanka. Jaká je pravděpodobnost, že se něco takového stane náhodou?
Pozoruji, že synchronicity se objevují častěji v životech lidí, kteří prochází hlubokou psychospirituální transformací zahrnující smrt ega a znovuzrození. Tato zkušenost obvykle vede k mnoha důležitým změnám v hodnotovém systému a obecné životní strategii. Lidé začnou žít více v přítomnosti a s větším nadšením. Mají menší zájem o rigidní plnění určitých úkolů. Jejich život přestává být zápasem a stává se spíše bojovým uměním. Ještě lepším přirovnáním je surfování. Při surfování si nemůžete určit cíl, prostě musíte jet na vlně. Takže namísto válcování cesty k určitému budoucímu cíli, bojování s nepřáteli a odstraňování překážek, tito lidé cítí, kam jejich energie jde, jak do všeho nejlépe zapadají. Jednoduše jdou s proudem. Připomíná to taoistické wu wei, kreativní klid či dělání bytím.
Život je stále snadnější a, paradoxně, kreativnější, produktivnější a uspokojivější. Tehdy se začínají objevovat synchronicity a nečekaně podporovat a usnadňovat vše, co děláme. To, co děláme, neslouží pouze našim individuálním zájmům, ale má z toho prospěch větší komunita. Je tu pocit hlubokého spojení s ostatními a potřeba služby, spolupráce a synergie. Člověk oceňuje rozdíly, je tolerantnější, má pocit, že patří do lidské rodiny, přírody, vesmíru. Zároveň se značně zvyšuje jeho ekologické povědomí a vnímavost.

László: Když se protnou zdánlivě odlišné události v naší mysli nebo dokonce v myslích lidí, které známe, vždy se můžeme pokusit o vysvětlení na základě paměti a asociací. Ale když událost v mysli synchronizuje s událostí mimo naši lebku, ve fyzickém světě, máme co dělat se zcela jiným fenoménem. Zde k vysvětlení potřebujeme velice odlišný rámec. Jedná se o vzrušující výzvu pro moderní výzkum rozsahu a síly mysli a vědomí.

Autoři: Stanislav Grof, Ervin László a Peter Russell
Nakladatel: Carpe Momentum
Překlad: Viktor Horák, Jiří Zemánek, Petr Lisý
Rok vydání: 2014
ISBN: 978-80-905334-0-0
Formát: 16 × 23 cm
Počet stran: 160
Typ vazby: brožovaná
Jazyk: česky

Další optimistická kniha je například:

Lídři jedí poslední- Recenze knihy Lídři jedí poslední
Jedná se o jednu z nejdůležitějších současných knih v oblasti byznysu, vedení týmů a mezilidských vztahů. Sinek je ďábel - na stránkách knihy postupně rozmetá naše dosavadní představy o fungování světa. Kniha Lídři jedí poslední mne obrovským způsobem posunula vpřed. Touto recenzí se proto snažím o Lídrech šířit povědomí, informovat o její existenci další zájemce. Zaslouží si to.


Prodávat je lidské O překladu Klingonského slovníku Ukázka překladu knihy Od vědy k Bohu Little Princess Bílý dalmatin překlad knihy Matematika a Mona Lisa
Překlad nejnovější knihy prof. Stanislava Grofa Probuzení včas Život člověka. Co je podstatou ducha a duše? Odkud čerpají myšlenka a emoce svou nesmírnou sílu posilující či oslabující ducha i lidské tělo? Kde hledat fyzikální podstatu Dobra a Zla? Proč naše technicky vyspělá civilizace plodí tolik násilí, bídy, nemocí, špíny a neznalosti a co s tím může současný člověk dělat — co je smyslem života? Lídři jedí poslední překlad knihy o architektuře Tacho