Tao te ting - nový český překlad 2018
ÚvodPřekladyCeníkReferenceKontakt

Kniha o Tau a ctnosti - soukromý překlad


V kontraintuitivním a místy paradoxním učení Lao-c' je ukryta hluboká moudrost. Neznám jiný filosofický nebo náboženský text, který by byl tak syrový, který by stejně výstižně mířil na samotnou podstatu.

O Tao-te-ťing jsem se začal zajímat v sedmnácti letech (nyní je mi 42), kolem roku 1993. V roce 2002 jsem své samostudium prohloubil a začal systematicky číst různé překlady Knihy o Tau a ctnosti a související literaturu. Protože se od sebe jednotlivé verze značně lišily, dělal jsem si poznámky se záměrem dobrat se významu jednotlivých veršů porovnáním.

Tao-te-ťing - nový český překladNa základě srovnání 70 anglických překladů z čínštiny a studia související literatury jsem nakonec v letech 2008 až 2017 (podrobněji na stránce o postupu překladu) pro své vlastní hlubší pochopení postupně vytvořil tuto soukromou verzi.

Jedná se o mou soukromou Cest
u za poznáním, potěší mne ale, přinese-li inspiraci i čtenářům těchto stránek. Mou snahou je dojít k co nejčistšímu vyjádření významu, což oceňují i čtenáři, kteří mi v předchozích letech napsali.

Co kapitola, to týdny úvah. Nesčetněkrát jsem se nad některým veršem zarazil a nedokázal se dlouho pohnout z místa. Až pak jsem náhle, jaksi mimochodem, daný úsek pochopil. Jako by mne vždy až Tao samotné pustilo o kousek dál.
Zároveň jsem vytvářel kontrolní zpětný překlad do angličtiny, což mne přinutilo se ještě soustředěněji zamýšlet nad tím, zda je text opravdu výstižný a v obou jazycích srozumitelný.

Výsledek si budete moci stáhnout v několika formátech eknih nebo přečíst online (v současnosti probíhá celková aktualizace, po dokončení bude pro zájemce k dispozici i tištěná kniha).

"Skoro finální" verze je zde:


Tao-te-ťing


1. Co je Tao?

Žádný výklad nevystihuje Tao,
žádné slovo není vhodné jako jeho jméno.

Podstata veškerého stvoření je nepopsatelná,
pojmenování odráží pouze jednotlivé aspekty.

Ve snaze porozumět světu, popisujeme povrch věcí,
Tao však lze poznat pouze bez předjímání.

Realita má mnoho matoucích forem,
jejich bezejmenný zdroj však zůstává stejný.

Tento tajemný zdroj je nejhlubším mystériem,
branou k podstatě všeho.


2. Projevy Taa

Tao a jeho vlastnosti nepoznáme přímo,
ale pouze podle odlišností, kterými se projevuje:

Krása je krásná, protože existuje škaredé,
dobro je dobré, protože existuje špatné.

Takto se to, co je, vyděluje z toho, co není:

Obtížné je obtížným, neboť něco jiného je snadné,
dlouhé je dlouhým, neboť něco jiného je krátké,
vysoké je vysokým, neboť něco jiného je nízké.
Přední je vepředu, protože zadní je vzadu,
když ustane zvuk, nastane ticho.

Proto moudrý jedná, aniž by něco dělal, a učí, aniž by něco řekl.
Nepotřebuje srovnávat, protože ví, že všechny soudy jsou relativní.
Díky zkušenostem ví, že se vše mění podle úhlu pohledu.
Nechává věci přijít a odejít tak, jak jsou.
Tvoří, ale nevlastní.
Jedná, aniž by cokoliv očekával.
Po dokončení své práce na ni zapomene.
Nelpí na výsledcích,
proto mu je nikdo nemůže vzít.


3. Nevystavuj lid pokušením

Nevychvaluj úspěch a lidé si přestanou závidět,
neceň vzácnosti a lidé je nebudou za každou cenu chtít,
neukazuj lákadla a srdce lidí nebudou rozptylována.

Moudrý vladař udržuje mysl lidí prázdnou a jejich břicho plné.
Oslabuje jejich ambice a posiluje jejich kosti.
Drží lid stranou od lakomství a tužeb,
takže ani vychytralí podvodníci nic nezmůžou.
Pokud se vládce nesnaží lid rozptylovat,
žijí své životy ve spokojenosti.


4. Hloubka Taa

Tao je hluboký, nespoutaný zdroj všeho.
Přestože je prázdné, užitečnost Taa nemá hranic.
Tupí ostré hrany,
rozmotává uzly,
tlumí ostré světlo,
spojuje vše dohromady.
Je dokonale skryté a přesto všudypřítomné.
Nevím, odkud se Tao vzalo.
Zdá se, že tu vždy bylo.


5. Nikomu nestraň

Nebe a Země nemají oblíbence,
se vším zachází se stejnou lhostejností.
Také moudrý nikomu nestraní,
s dobrými i špatnými lidmi jedná stejně.
Prostor mezi Nebem a Zemí je jako měch.
Přestože je prázdný, nelze jej vyčerpat.
Pracuj s ním a bude vydávat stále více.
Neunavuj se přílišným vysvětlováním,
lepší je vést příkladem.


6. Tao je všudypřítomné

Hloubka Taa nemá hranic,
není vidět, přesto je všude.
Je tajemnou matkou,
kořenem Nebe i Země.
Tao trvá navždy,
jeho užitečnost se nevyčerpává.


7. Jednej nesobecky

Nebe a Země trvají věčně,
neboť jim nezáleží na vlastní existenci.
Neprosazují své zájmy, proto přetrvávají.

Ani moudrý se neprosazuje, proto přetrvává.
Drží se vzadu, přesto vede ostatní,
nic nepožaduje, ale dosahuje všeho.


8. Buď jako voda

Nejvyšší dobro je jako voda,
která přináší užitek všem, aniž by se prosazovala.
Proudí i do těch nejnižších míst, kterými lidé opovrhují.
Tím se velice podobá Tau.

Moudrý je jako voda.
Žije blízko země.
Myšlenky má hluboké.
Chová se laskavě.
Mluví upřímně.
Vládne spravedlivě.
Jedná v pravý čas.
Neprosazuje se,
a proto nemá nepřátele.


9. Včas přestaň

Než přelít pohár, přestaň s jeho plněním včas.
Nadmíru broušená čepel nezůstane ostrá dlouho.
Nahromaděné poklady nelze uhlídat.
Chlubení se bohatstvím a poctami přivodí pád.
Po dokončení svého díla odejdi do ústraní.
Taková je cesta Nebes.


10. Nečekej pochvalu

Usiluj o jednotu mysli a těla,
buď jako čerstvě narozené dítě.
Zbavuj svou vnitřní vizi nečistot,
až budeš vidět naprosto jasně.
Miluj lidi a veď je,
aniž bys prosazoval svou vůli.
Nech všechny události volně plynout,
při poznávání zapomeň, co už víš.
Pracuj, ale nelpi na výsledcích,
pomáhej, ale vyhni se manipulaci,
zlepšuj se, ale nežádej to od ostatních.
Toto je nejvyšší ctnost.


11. Užitek dává prázdnota

Kolo tvoří třicet loukotí,
ale točí se jen díky otvoru uprostřed.
Hrnek je uhněten z hlíny,
ale dá se z něj pít jen díky dutině uvnitř.
Dům je postaven z dříví,
ale obyvatelným jej činí otvory pro okna a dveře.
Tudíž používáme to, co je,
ale užitek tomu dává to, co není.


12. Zůstaň v klidu

Příliš mnoho barev oslepuje zrak,
příliš mnoho zvuků ohlušuje sluch,
příliš mnoho chutí otupuje chuť,
příliš mnoho vzruchů zatemňuje mysl,
příliš mnoho tužeb zneklidňuje srdce.

Moudrý nezahlcuje své smysly
a uspokojuje jen své základní potřeby.
Netouží po vzrušení a zachovává vnitřní klid.
Ignoruje vzdálené a drží se blízkého.


13. Přízeň je jako nepřízeň

Chvála je stejně ponižující jako odsouzení,
pocta je stejným neštěstím jako trest.
Proč je chvála stejně ponižující jako odsouzení?
Snažíme-li se druhým zavděčit, stáváme se jejich otroky.
Proč je pocta stejným neštěstím jako trest?
Upřednostňujeme-li se, bojíme se ztráty svého postavení.
Kdybychom se neupřednostňovali, necítili bychom strach.
Pouze ten, kdo si váží druhých jako sebe, může ostatní vést.
Pouze ten, kdo miluje svět jako sebe, může světu vládnout.


14. Neurčitost Taa

Tao pro jeho vlastnosti nelze poznat smysly:
Zkus jej zahlédnout – nic nespatříš,
zkus jej zaslechnout – nic neuslyšíš,
zkus se jej dotknout – nic nenahmatáš,
jdi mu naproti – nenajdeš začátek,
jdi za ním – nenajdeš konec.

Tao je nedefinovatelné a nepředstavitelné,
beztvaré a nezobrazitelné.
Nahoře není světlé, dole není tmavé,
věčné a bez hranic, neurčité,
bezejmenné vrací se k nebytí.

Kdo zná podstatu, rozumí principům fungování světa.
Drž se dávného Taa a zvládneš současné bytí.


15. Staří mistři

Lidé praktikující Tao v dávných dobách byli chytří a intuitivní.
Hloubku jejich moudrosti nelze pochopit,
proto mohu popsat jen jejich vnější chování:

Byli opatrní jako člověk kráčející přes zamrzlou bystřinu,
ostražití jako bojovník na území nepřítele,
zdvořilí jako host na návštěvě,
povolní jako tající led,
prostí jako neopracované dřevo,
otevření jako údolí,
průzrační jako voda.

Svou trpělivostí dokázali proměnit kal v čistotu,
chovali Tao v úctě a nechávali všemu volný průběh.
Protože nic neočekávali a o nic neusilovali,
i ve vysokém věku si zachovávali kreativitu a svěžest.


16. Buď připraven na smrt

Vyprázdni svou mysl, usiluj o naprostý klid,
zatímco se vše rodí a po období aktivity
nakonec spěje zpátky ke zdroji.
Návrat ke zdroji je nalezením klidu,
takový je neměnný koloběh přírody.
Porozumění jeho stálosti přináší osvícení,
nepochopení jeho stálosti přináší neštěstí.
Ten, kdo zná koloběh přírody, je sám od sebe
tolerantní, laskavý, spravedlivý a šlechetný.
Trvale žije v souladu s Taem,
a až přijde čas zemřít, bude připraven.


17. Šetři slovy

Nejlepší vládce je takový, o kterém lidé téměř neví.
Dobrého vládce lidé milují a chválí.
Špatného se bojí a nejhorším opovrhují.
Pokud vládce lidem nevěří, ztrácí jejich důvěru.
Moudrý vládce nechává lidem volnost a šetří slovy.
A lidé sami od sebe dělají vše, co je potřeba.
„To jsme dokázali sami!“ radují se.


18. Bez Taa je vynucována poslušnost

Když lidé nežijí v souladu s Taem,
káže se o morálce a spravedlnosti.
Když se lidé neřídí selským rozumem,
je odsuzována vychytralost a falešnost.
Když rodinu narušují spory,
je vyžadována úcta k rodičům.
Když v zemi vypukne chaos,
vynucuje se od poddaných poslušnost.


19. Přestaň kázat

Nemluv o svatosti a moudrosti,
lidé budou mnohem šťastnější.
Nemluv o morálce a spravedlnosti,
láska se vrátí do rodin.
Nemluv o chytrosti a zisku,
korupce a krádeže zmizí.

Slova zůstávají na povrchu,
důležité je jít ostatním příkladem:
Zachovávej prostotu, usiluj o jednoduchost,
neprosazuj se, měj málo přání.


20. Nediskutuj

Přestaň diskutovat a budeš bez starostí.
Jak daleko je „ano“ od „ne“?
Čím se liší „dobré“ od „špatného“?
Mám mít stejné názory jako ostatní? Směšné!
Davy hýří nadšením jako na hostině,
jako na vyhlídkové terase, když vše kvete,
jen já zůstávám klidný a bez výrazu,
jako dítě, které se ještě nenaučilo usmívat,
jako člověk bez domova a bez budoucnosti.
Ostatní hromadí majetek, já nic nevlastním.
Ženou se za ziskem, já o něj nestojím.
Mají vyhraněné názory, já si ničím nejsem jistý.
Mají ambice, já jsem bez cíle.
Jsou něčím, já nejsem ničím.
Mají vybrané způsoby, já jsem neotesaný a jednoduchý.
Jsem jako hlupák, naprosto zmatený,
beztvarý jako vlna na moři, neukotvený jako vítr.
Chovám se jinak, než ostatní,
protože čerpám výživu přímo ze zdroje.


21. Tao je zdrojem všeho

Nejvyšší ctností je žít v souladu s Taem.
Tao je nezachytitelné, je jako stín,
přesto z něj vychází všechny obrazy.
Tao je nehmatatelné, je jako mlha,
přesto z něj vychází všechny tvary.
Tao je nepatrné, je jako semínko,
přesto se z něj zrodilo vše.
Tao zde bylo před počátkem světa.
Jak to mohu vědět?
Protože znám Tao.


22. Ustup

Podrob se a budeš povýšen,
ohni se a budeš napřímen,
vyprázdni se a budeš naplněn,
opotřebuj se a budeš obnoven,
chtěj málo a budeš obohacen,
chtěj hodně a budeš ochuzen.

Moudrý žije v souladu s Taem
a ostatním jde příkladem:
Nepředvádí se, proto vyniká,
neukazuje se, proto je vidět všude,
nepovyšuje se, proto je ctěn,
neprosazuje se, proto přetrvává,
nesváří se, proto vítězí.

Staré rčení praví: „Ustup a zůstaneš celý.“
Je to snad prázdná fráze?
Vzdej se všeho a získáš vše.


23. Žij ctnostně

Řekni své a pak se odmlč, tak jako příroda.
Vítr nefouká celé ráno, déšť nepadá celý den.
Když ani Nebe a Země nepůsobí bez ustání,
jak by to mohli dokázat lidé?

Kdo praktikuje Tao, je v souladu s Taem,
kdo je ctnostný, zažívá ctnost,
kdo se bojí ztráty, ztráta jej nemine,
kdo nevěří ostatním, tomu lidé nedůvěřují.


24. Nepřeháněj

Kdo stojí na špičkách, nestojí pevně,
kdo příliš spěchá, snadno klopýtne,
kdo trvá na své pravdě, nepoučí se,
kdo se chvástá, sám sebe shazuje.
Jednat s takovými lidmi je pro ostatní ztrátou času.
Člověk žijící v souladu s Taem
se tak nechová.


25. Čtyři velké síly

V chaosu před zrozením Nebe a Země
již bylo něco tichého, nezávislého, neměnného.
Samo bez formy, neúnavně se projevovalo.
Věčně přítomné, dá se považovat za základ všeho.
Nevím, jaké má jméno, proto jej nazývám „Tao“.
Pokud bych měl Tao popsat, dodal bych „Velké“.
Proudí uvnitř i vně všech věcí a vrací se zpátky ke zdroji.

Tao je velké.
Nebe je velké.
Země je velká.
Člověk je také velký.

Toto jsou čtyři velké síly ve Vesmíru a člověk je jednou z nich.

Člověk je podřízen Zemi,
Země je podřízena Nebi,
Nebe je podřízeno Tau,
Tao se řídí přirozeností.


26. Zůstaň opatrný

Cesta vpřed je plná překážek,
rozvážnost vítězí nad neklidem.

Moudrý s sebou všude nosí Tao,
tak jako poutník při celodenním putování
s sebou všude bere svá zavazadla.
I když vidí nádherné výhledy,
zůstává opatrný a rozvážný.

Dnešní vládci žijí v palácích,
mají harémy a chrání je mocná armáda.
V očích lidu se však chovají pošetile.
Jejich lehkomyslnost je vyvrátí z kořenů,
nerozvážnost způsobí ztrátu jejich moci.


27. Zdokonaluj se

Kdo dobře chodí, nezanechává stopy,
kdo dobře mluví, nedělá chyby,
kdo dobře počítá, nepotřebuje počítadlo,
kdo dobře zamyká, nepoužívá zámek,
kdo dobře svazuje, nemusí vázat uzly.

Ten, kdo umí, snadno poradí tomu, kdo neumí,
nebo opraví rozbité věci, aby nadále sloužily.
Nikoho neodmítne a s každou výzvou se zdokonaluje.

Ten, kdo ví, je tedy učitelem toho, kdo neví.
A ten, kdo neví, pro něj představuje lekci.
Kdo si neváží učitele nebo nové lekce,
bude bloudit, i kdyby byl sebechytřejší.
Taková je podstata problému.


28. Zachovávej prostotu

Kdo zná svou mužskou sílu
a uvědomuje si i svou ženskou slabost,
žije ctnostně a stává se řekou světa.
Vrací se do stavu malého dítěte.

Kdo zná své světlé stránky
a uvědomuje si i ty temné,
žije ctnostně a stává se světu vzorem.
Vrací se k nevinnosti.

Kdo zná své přednosti
a uvědomuje si i své nedostatky,
žije ctnostně a stává se údolím světa.
Vrací se k vnitřní prostotě.

Tak jako tesař z původního hrubého kusu dřeva
vytváří nástroje, které přináší lidem prospěch,
i moudrý vládce používá původní prostotu
jako užitečný nástroj pro správu země.
Říká se, „Mistr tesař seká málo!“


29. Nezasahuj do světa

Chceš ovládnout svět a změnit jej podle svého přání?
Dosud se to nikomu nepodařilo.
Svět je dokonalý, nedá se nepřirozeně vylepšovat.
Zkusíš-li jej změnit, zničíš jej,
zkusíš-li jej ovládnout, ztratíš jej.

Svět je v neustálém pohybu
a lidé se od sebe liší zájmy i povahou.
Když chce jít někdo dopředu, ostatní se nepřidají,
když chce někdo zvětšovat svou moc, ostatní jej oslabují,
když se chce někdo zlepšovat, ostatní působí proti němu.

Moudrý se nesnaží věci prosazovat silou,
nechává vše přirozeně plynout.


30. Neuchyluj se k násilí

Ten, kdo radí vládci v souladu s Taem,
nesouhlasí s vypravením dobyvačné armády.
Spáchané násilí vyvolává touhu po pomstě,
trní roste tam, kde tábořila armáda,
po válce následuje hladomor.

Armáda má sloužit pouze k obraně země,
ne k ovládnutí světa a podrobení si ostatních.
Moudrý vojevůdce se spokojí s dosažením cíle,
nechlubí se, není arogantní, nezneužívá svou moc.
Nepokračuje v dalším tažení na cizí území,
udělá jen to, co je nezbytné.

Nadměrný růst není v souladu s Taem,
co je příliš silné, nakonec se zhroutí a zanikne.


31. Bojuj jen v nutnosti

Zbraně, jakkoli krásné, předznamenávají tragédii,
jsou nástrojem strachu a všichni je nenávidí.
Člověk praktikující Tao se proto zbraním vyhýbá,
nemá-li však jinou možnost, použije zbraň v klidu a s rozmyslem.
Vítězství v boji není důvodem k oslavě.
Radovat se z vítězství znamená radovat se ze zabíjení,
kdo se raduje ze zabíjení, nemůže vést ostatní.

V období míru lidé respektují život – ctí levou stranu,
během války život berou – ctí pravou stranu.
Čestné místo na oslavě je vlevo, během pohřbu vpravo.
V armádě stojí vojevůdce napravo od svých poradců,
jejich pozice jsou tedy stejné, jako při smutečním obřadu.
Přistupují k bitvě se smutkem a soucitem,
neboť ví, že na obou stranách zemře mnoho lidí.


32. Vše se vrací k Tau

Tao je věčným bezejmenným základem všeho.
Ač se zdá být nepatrné a prosté,
nikdo na světě jej nedokáže ovládnout.
Pokud by se jím mocní řídili,
Nebe a Země by nebyly odděleny.
Lidé by sami od sebe žili v harmonii,
aniž by jim někdo musel rozkazovat.
V důsledku oddělení Nebe a Země,
je však nutné jednotlivé formy pojmenovávat.
Všechna jména jsou provizorní.
Když se začínají objevovat jména,
je čas přestat s dalším oddělováním.
Protože Tao je jako moře,
do nějž se všechny vodní toky navrací.


33. Poznej sám sebe

Kdo zná druhé, je chytrý,
kdo zná sebe, je moudrý.
Kdo ovládá druhé, je silný,
kdo ovládá sebe, je mocný.
Kdo se prosazuje, je ambiciózní,
kdo je spokojený s tím, co má, je bohatý.
Kdo se neodchyluje od Taa, žije spokojeně,
kdo nelpí na pomíjivém, nebojí se smrti.


34. Tao je za vším

Velké Tao je jako rozvodněná řeka,
proudí všemi směry a žádný neupřednostňuje,
všechny vyživuje a nikoho neodmítá,
vše je mu podřízené, přesto ničemu nevládne,
odvádí svou práci a nic za ni nežádá.

Protože se Tao neprosazuje,
může se zdát nevýznamné,
protože však na něm vše závisí,
je nejdůležitější.

Ani moudrý člověk se nedere vpřed.
Koná svou práci a nečeká za ni obdiv.
Tím potvrzuje svou velikost.


35. Tao je nevyčerpatelné

Všichni jdou za tím, kdo chápe řád světa,
naleznou u něj odpočinek, bezpečí a mír.
Dobré jídlo a příjemná hudba lákají pocestné k zastavení,
avšak Tao se zdá být bez chuti, neboť nepůsobí na smysly.
Neviditelné pro oči, neslyšitelné pro uši,
Tao je ve všem, přesto se aktivitou nikdy nevyčerpá.


36. Slabé vítězí nad silným

Vše, co roste, se jednou zmenší,
vše, co sílí, nakonec zeslábne,
vše, co je budováno, bude někdy zničeno,
vše, co získáš, později ztratíš.
Taková je podstata všech věcí:
Tvrdé a silné se rozplývá v měkkém a slabém.
Rybám je nejlépe v hluboké vodě.
Lidé by proto neměli být rušeni nástroji moci.


37. Tao přináší klid

Tao se neprosazuje,
přitom neustále působí.
Pokud se vládce drží Taa,
vše se spontánně odehrává.
V bezejmenné prostotě zaniká
jakákoli touha po prudkých změnách.
Lidé spokojeně žijí obyčejné životy
a Nebe i Země jsou v  harmonii.


38. Zapomeň na ctnost

Ten, kdo si není vědom své ctnosti, je skutečně ctnostný,
ten, kdo stále myslí na ctnost, skutečně ctnostný není.

Skutečná ctnost spočívá ve vnitřním bytí,
ctnostný člověk o svých ctnostných činech nemluví.
Okázalá ctnost se projevuje neupřímným chováním,
nectnostný člověk své ctnostné činy zdůrazňuje.

Když někdo upřímně pomáhá ostatním,
jedná ctnostně bez vedlejšího úmyslu.
Když někdo jedná, aby ukázal svou ctnost,
má řadu postranních motivů.
Když někdo vyžaduje ctnostné chování,
prosazuje svou vůli i násilnými prostředky.

Když mizí Tao, objevuje se ctnost,
když se ztrácí ctnost, nastupuje etika,
když se horší etika, přichází spravedlnost,
když upadá spravedlnost, prosazují se zákony.
Zákony jsou projevem nedůvěry a zárodkem chaosu.

Naučené znalosti jsou slupkou Taa a počátkem hlouposti.
Moudrý upřednostňuje dužinu plodu, ne jeho slupku,
soustředí se na podstatu, ne na představu,
volí upřímnost a odmítá povrchnost.


39. Vůz tvoří všechny jeho části

Za dávných časů, v harmonii s Taem,
obloha se vyjasnila a země zklidnila,
rostliny a živočichové začali prosperovat,
údolí se naplnila,
duchové získali nadpřirozenou moc
a vládci šli lidu příkladem.

Nebude-li Země v harmonii s Taem,
propuknou bouřky a země se bude třást,
rostliny a živočichové začnou vymírat,
údolí se vyprázdní,
duchové ztratí nadpřirozenou moc
a vládci pozbudou důvěru lidu.

Proto ctihodný nesmí zapomínat na pokoru
a ten, kdo je vysoko, musí pamatovat na ty nízko.
Moudrý vládce o sobě mluví jako o nicotném a nedokonalém.
Nechce zářit jako jadeit, ale být jako obyčejný kámen.
Ví, že bez podpory lidu by se jeho říše zhroutila.


40. Bytí se rodí z nebytí

Návrat je dokončením pohybu,
vítězství je završením poddajnosti.
Existence se zrodila z prázdnoty,
vše, co existuje, vyvíjí se v cyklu.


41. Cesta ke světlu zdá se být tmavá

Když se o Tau dozví rozumný člověk,
pilně se snaží žít s ním v souladu.
Když se o Tau učí obyčejný člověk,
někdy se jím řídí, jindy ne.
Když se o Tau doslechne hlupák,
nahlas se mu vysmívá.

Kdyby nebylo vysmíváno,
nebylo by Tao tím, čím je.
Jak praví staré přísloví,
dosažení nejlepšího trvá nejdéle.

Kdo kráčí k Tau, jakoby se vracel,
kdo očekává hladkou cestu, narazí na výmoly,
kdo už se vidí na konci, zjistí, že je na začátku,
kdo se domnívá, že cestu zná, sešel z ní.

Kdo je čistý, považuje se za špinavého,
kdo je ctnostný, je ve svých očích nedokonalý,
kdo je moudrý, působí nejistě,
kdo má co říci, mluví tiše.

Nejhlubší propast je bezedná,
nejširší moře je bezbřehé,
největší forma je beztvará.
Tao je skryté a beze jména,
přesto vše vyživuje a zdokonaluje.


42. Z Taa se zrodilo vše

Tao dalo vzniknout jednotné existenci.
Z jednoty se vymanily protipóly jin a jang.
Mezi nimi začala proudit energie čchi.

Ze vzájemného působení těchto tří sil
zrodilo se Nebe, Země a všechny živé bytosti.
Uvnitř nesou jin, navenek se projevují jangově.
Díky proudění čchi dosahují harmonie.

Lidé nechtějí být nicotní, osamělí, ubozí,
přesto se těmito slovy moudří vládci sami označují.
Neboť poníženost vede k zisku, povýšenost vede ke ztrátě.

Opakuji jen to, co učili jiní přede mnou:
„Násilník nezemře přirozenou smrtí.“
Takový je základ mého učení.


43. Nejlepší učení je beze slov

Nejměkčí překonává nejtvrdší,
nehmotné proniká hmotným.
Moudrý zná hodnotu dosahování nekonáním,
učí beze slov a nechává vše volně plynout.
To málokdo dokáže.


44. Lpění vede k bolesti

Sláva nebo život - co je důležitější?
Majetek nebo zdraví - co je cennější?
Zisk nebo ztráta - co je děsivější?
Kdo na něčem lpí, žije ve strachu.
Čím víc hromadí, tím víc může ztratit.
Spokojený člověk není nikdy zklamán.
Ví, kdy má dost, a vyhne se mrzutostem.
Proto žije šťastně a dlouho.


45. Nezasahování přináší stabilitu

Nejdokonalejší působí nedokončeně,
přesto nepřestává být užitečné.
Nejplnější vypadá prázdně,
používáním se však nevyčerpá.
Nejpřímější zdá se být ohnuté,
nejobratnější se chová nemotorně,
nejpoučnější postrádá slova.
Zasahování jen zvyšuje teplotu,
trpělivost naopak vede k ochlazování.
Moudrý vládce proto zachovává rozvážnost.


46. Nechtěj víc

Když země žije v souladu s Taem,
i rychlí koně jen tahají vozy a hnojí pole.
Když země není v souladu s Taem,
i březí kobyly převáží vojáky mezi ruinami.
Největší nectností je žádostivost,
největším neštěstím je nespokojenost s tím, co je,
největší tragédií je chtít pro sebe víc.
Kdo ví, kdy má dost, bude mít vždy dostatek.


47. Znalosti brání pochopení

Nemusíš vyjít ze dveří,
abys poznal fungování světa,
nemusíš pohlédnout z okna,
abys spatřil Tao Nebes.
Čím dále půjdeš při hledání pravdy,
tím více se jí vzdálíš.
Moudrý zachovává svůj střed.
Ví, aniž by hromadil znalosti,
rozumí, aniž by potřeboval vidět,
dosahuje, aniž by prosazoval svou vůli.


48. Vyprázdni svou mysl

Kdo touží po znalostech, každý den plní svou mysl,
kdo praktikuje Tao, každý den svou mysl čistí.
S rostoucím pochopením mizí potřeba vnějších činů.
Navzdory nekonání však nic nezůstává nedokončeno.
Moudrý vládce nechává věci jít svou cestou.
Přílišné úsilí brání dosažení cíle.


49. Veď příkladem

Moudrý vládce neprosazuje svou vůli,
chápe úhel pohledu svých poddaných.
Jedná dobře s dobrými i nedobrými,
svým ctnostným chováním šíří dobro.
Věří lidem upřímným i lhářům,
svým ctnostným chováním šíří důvěru.
Záležitosti lidu řeší opatrně a citlivě,
proto jej lidé poslouchají a pomáhají mu.
Moudrý vládce zachovává jednoduchost,
přistupuje k ostatním jako k vlastním dětem.


50. Žij pro dnešek

Život a smrt jsou neoddělitelné,
z deseti narozených lidí deset jich zemře.
Někdo v dětství, jiný v dospělosti nebo ve stáří.
Lidé se děsí smrti, protože příliš lpí na životě.
Moudrý prochází životem beze strachu,
žije v přítomnosti a vše bere tak, jak to je.
Nebojí se tygra, nosorožce ani zbraní,
nelpí na životě, smrt může přijít kdykoli.


51. Skrytá ctnost Taa

Tao vytváří a vyživuje všechny věci.
Hmotný svět jim dává formu,
prostředí a okolnosti jim propůjčují tvar.
Všechny věci se rodí z Taa,
jsou plně zaopatřeny jeho ctností.
Proto se podřizují Tau a cení si ctnosti
přirozeně, dobrovolně, navždy.
Kdo pomáhá ostatním, ale nemluví o svých zásluhách,
kdo koná, ale neprosazuje se,
kdo vede, ale nekontroluje,
jedná nanejvýš ctnostně.


52. Zůstaň doma

Tao je kořenem, matkou celého světa,
ze které se zrodilo vše.
Navždy zůstáváme jejími dětmi
a naše společná matka nás nepřestává podporovat.

Omez smyslová potěšení, drž na uzdě přání,
a tvůj život bude plný radosti.
Oddávej se smyslovým potěšením, stále o něco usiluj,
a tvůj život bude plný potíží.

Jasně vidí ten, kdo vnímá i to, co není zjevné;
skutečně silný je ten, kdo zůstává mírný.
Kdo se drží světla domova, neztratí se ve tmě,
vyhne se nebezpečím a bude dlouho žít.


53. Neodchyluj se od Taa

Ten, kdo moudře následuje Velké Tao,
bojí se pouze toho, aby nesešel z cesty.
Cesta Taa je rovná a přímá,
avšak lidé často podléhají vnějším pokušením.

Když mocní žijí v palácích,
oblékají se do přepychových šatů
a chrání své bohatství zbraněmi,
připomínají vůdce lupičů.

Parazitují na lidu, který hladoví
a mají více, než potřebují,
zatímco pole zarůstají býlím
a sýpky jsou prázdné.

To není v souladu s Taem.


54. Rozvíjej ctnost

Dům ctnostného stavitele nespadne,
plán ctnostného plánovače přetrvá.
Budoucí generace je budou chovat v úctě.

Rozvíjej ctnost v sobě,
tvá ctnost bude opravdová
a dá příklad tvé rodině.
Rozvíjej ctnost ve své rodině,
ctnost bude hojná
a dá příklad dalším rodinám.
Rozvíjej ctnost ve vesnici,
ctnost bude růst
a dá příklad dalším vesnicím.
Rozvíjej ctnost v zemi,
ctnosti bude nadbytek
a dá příklad dalším zemím.
Rozvíjej ctnost ve světě
a ctnost bude všude.

Posuzuj jedince jako jedince, rodinu jako rodinu,
vesnici jako vesnici, stát jako stát, svět jako svět.
Jak posoudit svět?
Prostým pozorováním.


55. Vnitřní harmonie

Ten, kdo žije naprosto ctnostně,
podobá se čerstvě narozenému dítěti.
Nebojí se, že jej uštkne had,
bodne hmyz, napadnou šelmy nebo dravci.

Kosti má slabé, svaly měkké, ale stisk má pevný.
Nezná spojení mezi mužem a ženou,
přesto cítí vzrušení, protože je plný energie.
Může křičet celý den a neochraptí,
neboť je v dokonalé vnitřní harmonii.

Kdo dosáhl vnitřní harmonie,
jedná v souladu s Taem.
Kdo zná Tao,
dosáhl skutečné moudrosti.

Moudrý nepokouší osud
a nenechává svou mysl zatemnit vášněmi.
Nadměrný výdej energie vede k vyčerpání,
co příliš sílí, spěje k předčasnému úpadku.
Co není v souladu s Taem, brzy zanikne.


56. Buď jako prach

Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví.

Přestaň šířit své názory,
nevěnuj pozornost rámusu,
nevytvářej domněnky,
zjednoduš svůj život,
zanech očekávání,
přijmi své místo.

To znamená žít v souladu s Taem.

Kdo tohoto stavu dosáhne,
nerozlišuje mezi přáteli či nepřáteli,
nelze jej podplatit nebo mu vyhrožovat,
neovlivní jej chvála ani kritika.

Proto jej ostatní chovají v úctě.


57. Nevyrušuj

Zemi je třeba řídit spravedlivě,
válku je nutné vést překvapivě,
vládnout světu lze jen nezasahováním.

Jak to mohu vědět?  Neboť:

Čím více vládce zakazuje, tím jsou lidé chudší,
čím více zbraní má, tím jsou lidé neklidnější,
čím více kontroluje, tím jsou lidé vychytralejší,
čím více zavádí pravidel, tím více narůstá zločinnost.
   
Moudrý vládce zastává tento postoj:

Nevměšuje se, a lid žije v harmonii,
upřednostňuje klid, a lid si sám spravuje své záležitosti,
nepomáhá, a lidu se daří dobře,
nemá cíle, a přání lidu jsou prostá.


58. Příkladná vláda

Vládni poklidně, a lidé zůstanou poctiví,
vládni přísně, a lidé se začnou chovat prohnaně.
Snaha zajistit štěstí lidu vede k nespokojenosti,
snaha uzákonit žádané chování posiluje hříšníky.

Štěstí vyrůstá z neštěstí, neštěstí se skrývá ve štěstí,
co dříve vyhovovalo, vyhovovat přestane,
co dříve bylo správné, stane se nesprávným,
a lidé dlouho zůstanou ve zmatcích.

Moudrý vládce jde příkladem, ale neočekává, že bude následován,
má prostředky k prosazení své vůle, ale nevyužívá jich,
ukazuje cestu, ale nepředvádí lidu svou moc,
ví, že na vše se dá dívat z různých úhlů pohledu.


59. Vládni jako rolník

Řídit zemi a sloužit Nebi je třeba hospodárně.
Tak jako rolník, který začíná s přípravou půdy včas,
musí vládce předem rozvíjet svou ctnost
a získávat schopnosti pro spravování záležitostí ostatních.
Vládce, který soustavně rozvíjí svou ctnost, přetrvá dlouho.
Nic pro něj není nemožné a překoná všechny potíže,
neboť má hluboké kořeny v Tau a širokou podporu lidu.
Jeho říše je klidná a předvídatelná.


60. Horlivost škodí

Velkou zemi je třeba řídit,
jako když se vaří malá rybka.
Dobrý kuchař míchá jemně,
nadměrné zásahy kazí výsledek.

Pokud je země spravována v souladu s Taem,
démoni neprojevují svou čarovnou moc.
Ne, že by neměli žádnou sílu,
ale nenajdou cestu, aby škodili lidem.

Zlí duchové zůstávají v klidu,
protože moudrý vládce lid neruší.
Když nikdo nikomu neškodí,
ctnost všech roste a země vzkvétá.


61. Poniž se a získáš

Mocná země, která sama sebe udržuje níže,
je jako údolí, v němž se slévají všechny řeky.
Jako samička, která přemáhá samce pokorou.
Svou přístupností získává podporu a výhody.

Pokud se velká země podřídí,
může vést malou zemi,
pokud se malá země podřídí,
získá pomoc velké země.

Obě strany získají to, co chtějí:
Velká země potřebuje hodně obyvatel,
malá země touží zapojit se do aktivit velké země.
Aby však obě země prosperovaly,
musí se velká země udržovat níže.


62. Tao je nejvzácnější poklad

Všechny bytosti směřují k Tau.
Pro ctnostné je pokladem,
pro zbloudilé útočištěm.

Hezká slova přináší oblibu,
dobré skutky přináší respekt,
Tao se ale koupit nedá.

I kdybych byl vládcem nebo jedním ze tří správců země,
měl služebnictvo, jadeit a čistokrevné koně,
nevyrovnalo by se to klidnému životu v souladu s Taem.

Proč dávní mudrcové chovali Tao v úctě?
Tao nikoho nezatracuje.
Kdo najde Tao, jeho hříchy jsou mu odpuštěny.
Proto je Tao nejcennější na světě.


63. Předcházej problémům

Při práci dělej i to, co tě nebaví,
nenech se odradit velikostí úkolu.
I nepříjemný problém se dá zvládnout,
pokud na něm člověk soustavně pracuje.
Moudrý se věnuje malým věcem,
díky tomu dosahuje velkých.
Nehledí na vlastní pohodlí,
proto je pro něj vše snadné.
Kdo lehkomyslně slibuje,
nakonec ztratí důvěru všech.
Moudrý od úplného začátku počítá s potížemi,
díky tomu se jich vyvaruje.


64. Velké začíná jako malé

Klidné se snadno ovládá,
nejasné se snadno tvaruje,
křehké se snadno rozbije,
sypké se snadno rozpráší,
potížím v zárodku snadno se předejde.

Mohutný strom vyrostl z malého proutku,
devítipatrová věž kdysi byla hromadou hlíny,
cesta tisíce mil začala prvním krokem.

Kdo se vměšuje, zkazí to,
kdo chce ovládat, ztratí to.
Moudrý nezasahuje, a proto nic neničí,
na ničem nelpí, a tak nemá co ztratit.

Lidé často něco pokazí těsně před dokončením,
věnuj proto stejnou pozornost dokončení jako začátku.

Moudrý touží po ničem netoužit,
nehromadí obtížně dosažitelné věci,
nelpí na svých názorech.
Tím, že lidem připomíná, jací dříve byli,
aniž by prosazoval svou vůli,
vede je k nalezení své přirozenosti.


65. Nepoučuj

Dávní mudrcové, kteří znali Tao, nesnažili se lid vzdělávat.
Chtěli, aby lidé zůstali přirození a prostí.

Pokud si lid myslí, že ví věci lépe, je těžké mu vládnout.
Když lid není zatížen vědomostmi, nejsou v zemi rozbroje.

Ten, kdo se snaží lid poučovat, zemi škodí,
kdo lid vede k přirozenosti, je pro zemi požehnáním.

Vládce, který si je vědom rozdílu mezi chytrostí a selským rozumem,
zvolí správnou formu vlády a udržuje v zemi nejvyšší ctnost.

Přestože se zdá být nejvyšší ctnost nelogická,
je hluboká a vede k dokonalé harmonii.


66. Služ, abys vládl

Oceán vládne řekám a vodním tokům, neboť je pod nimi.
Proto vládne údolím a vše do něj proudí.

Ten, kdo chce lidem vládnout, musí sám sebe stavět níže,
kdo chce vést lidi, musí jim pokorně sloužit.

Takto se lidé nebudou cítit vládcem utiskováni,
budou jej chválit a půjdou za ním bez reptání.

Když se vládce nad nikým nepovyšuje,
nikdo se nesnaží jej převýšit.


67. Tři poklady

Lidé říkají, že mé učení o Tau je nesmyslné,
že je v porovnání s jinými filosofiemi nekompletní.

To právě dokazuje jeho velikost.

Kdyby mé učení dávalo lidem smysl a připomínalo jiné nauky,
nikdo by o Tau už dnes nevěděl.

Tři vlastnosti považuji za vzácné poklady:
Soucit, skromnost a neusilování o moc.

Skromný člověk si může dovolit být štědrý,
soucit mu dodává odvahu,
ale druhé může vést, jen pokud nebude toužit po moci.

Kdo je štědrý bez skromnosti,
kdo je odvážný bez soucitu,
kdo chce vést a přitom usiluje o moc,
přivolává na sebe problémy.

Soucit vede k vítězství v bitvě a k síle při obraně.
Soucitné lidi chrání samo Nebe.


68. Nesoutěž

Statečný voják netouží po boji,
dobrý bojovník nepropadá zuřivosti,
šlechetný vítěz se vyhýbá střetu s nepřítelem,
moudrý vládce sám sebe staví pod ostatní.

Toto je ctnost nesoutěžení,
vedení druhých bez nařizování.

Od nepaměti moudří o tento stav usilovali,
neboť je v souladu se samotným Nebem.


69. Projevuj soucit

Moudří vojevůdci se chovají jako hosté;
raději se stáhnou, než by pronikali dál.

Toto je postup bez pohybu vpřed,
použití zbraní bez jejich řinčení,
poražení nepřítele bez nepřátelství,
velení armádě bez armády.

Největším nebezpečím je považovat se za neporazitelného,
podceňováním protivníka ohrožujeme to nejcennější.

Stojí-li proti sobě dvě rovnocenné armády,
vyhraje ta, která je z nich soucitnější.


70. Nauč se základům

Mé učení je snadné pochopit a řídit se jím,
většina lidí mu však nerozumí a nezavádí jej ve svém životě.

Vše, co říkám, má svůj vnitřní smysl,
vše, co dělám, vychází z pevných principů.

Když lidé nerozumí základům,
nemohou chápat ani mne.

Málo je těch, kdo rozumí mým slovům,
právě proto je učení o Tau a ctnosti neocenitelné.

Zůstávám nepoznán, jsem jako tulák,
který pod hrubým šatem nosí jadeit.


71. Přiznej svou nevědomost

Kdo ví, že neví, rozvíjí se,
kdo neví, že neví, stagnuje.
Nedokonalosti se zbavíme, jen pokud o ní víme.
Moudrý zná své nedostatky a pracuje na nich,
proto nikdy nestagnuje.


72. Nepředváděj svou moc

Když se lidé bojí moci,
věští to katastrofu.
Nezasahuj do jejich domovů,
nečiň jejich život těžším.
Necháš-li poddané na pokoji,
nebudou proti tobě rebelovat.
Moudrý vládce nepředvádí svou moc,
nevyžaduje od ostatních pocty.
Cení si toho, co je uvnitř,
ne toho, co je venku.


73. Tao vítězí bez boje

Stateční a nerozvážní zemřou předčasně,
stateční a rozvážní zůstanou naživu.

Který z těchto dvou výsledků je žádoucí?
Ani moudrý nezná záměry Nebes,
proto nechává věcem volný průběh.

Tao vítězí bez soupeření
a odpovídá beze slov.
Přichází bez zavolání,
vládne, aniž by se prosazovalo.

Síť Taa prostupuje celým vesmírem.
Přestože jsou oka sítě volná,
nic z nich neunikne.


74. Krutost je dvousečná zbraň

Dokud se lidé bojí smrti
a nechtějí být potrestáni,
nikdo se neodvažuje porušit zákony.

Když ale lidé propadají zoufalství
a je jim jedno, zda zemřou,
nemá smysl je více utiskovat
nebo trestat neposlušnost smrtí.

Ten, kdo chce rozsévat smrt,
sám může snadno zemřít.

Pouze Nebesa mohou vzít život.
Kdo by se odvážil jednat jejich jménem?

Pokud chce někdo zastoupit mistra tesaře,
těžko unikne poranění.


75. Útisk vede k odporu

Jsou-li daně vysoké, lidé trpí nouzí,
jsou-li zákony přísné, lidé rebelují.

Když vidí, že vládce žije rozmařile,
přestává lidem záležet na životě.

Moudrý vládce jedná v zájmu lidí;
důvěřuje jim a nechává je v klidu.


76. Co je poddajné, přežívá

Lidé se rodí slabí,
když umírají, jsou tuzí.

Tak je tomu se vším, co žije:

Živé rostliny jsou šťavnaté a hladké,
když umírají, jsou suché a scvrklé.

Slabí přežívají, silní směřují ke smrti.

Tak jako neohebný strom padne v bouři,
zmizí i vojsko, které tíží jeho vlastní velikost.

Tvrdé a nepružné bude rozbito,
jemné a pružné přetrvá.


77. Tao nastoluje rovnováhu

Tao bez ustání nastoluje rovnováhu:
Co je nahoře, klesá dolů,
co je dole, stoupá vzhůru,
čeho je hodně, bude zredukováno,
čeho je málo, bude rozmnoženo,
nadbytek se přelévá tam, kde je potřeba.

Lidé se chovají jinak:
Když mají hodně, chtějí ještě více
a berou i těm, kdo jsou v nouzi.
Kdo je pak ochoten dělit se s ostatními?

Pouze ten, kdo žije v souladu s Taem,
soucítí s ostatními, aniž by očekával vděčnost,
dosahuje cílů a přitom nelpí na výsledcích své práce,
netouží, aby ostatní věděli o jeho zásluhách.


78. Převezmi utrpení ostatních

Voda je na světě nejměkčí a nejslabší,
přesto jí nic pevného a silného neodolá.
To dokazuje, že je voda nejmocnější.

Slabé poráží silné, měkké rozkládá tvrdé.
Všichni to ví, ale málokdo využívá.

Už staří mudrcové učili:
Pouze ten, kdo se před ostatními poníží,
je hoden stát se jejich vůdcem.
Pouze ten, kdo na sebe vezme neštěstí lidu,
může zemi vládnout.

Jakkoli absurdně tato slova zní.


79. Plň své povinnosti

Dojde-li k velkému sporu,
zášť přetrvává i po jeho urovnání.

K čemu je to dobré?

Moudrý dodržuje svou část dohody
a neočekává plnění druhé strany.

Ctnostný člověk se dělí s ostatními,
nectnostný vyžaduje, aby se s ním ostatní dělili.

Přestože Tao Nebes nikomu nestraní,
jeho zákonitosti jsou prospěšné těm ctnostným.


80. Ideální stát

V malé zemi s malým počtem obyvatel
lidé sami spravují své záležitosti.
Nepoužívají své lodě, vozy ani zbraně,
netouží po snadnějším životě,
mají rádi věci takové, jaké jsou.

Ctí zvyklosti dávných předků:
Jí prosté jídlo, nosí hrubý šat,
bydlí ve skromných domech.
Chtějí-li si něco zapamatovat,
uvážou jen na provázku uzel.

Nevydávají se na daleké cesty,
jsou spokojení tam, kde se narodili.
Přestože je sousední země tak blízko,
že slyší kokrhání kohoutů a štěkot psů,
až do smrti nezatouží ji navštívit.


81. Žij v souladu s Taem

Upřímná slova nejsou krásná,
krásná slova nejsou upřímná.

Ctnostný člověk se nehádá o své pravdě,
ti, kteří se hádají o své pravdě, nejsou ctnostní.

Moudrý člověk se nechlubí svými vědomostmi,
ti, kteří se chlubí svými vědomostmi, nejsou moudří.

Ten, kdo žije v souladu s Taem,
nezadržuje nic pouze pro sebe.
Čím více dává ostatním, tím je sám bohatší,
čím více žije pro ostatní, tím je jeho vlastní život plnější.

Stejně jako je Tao užitečné všem a nikomu neškodí,
vede ctnostný člověk ostatní, aniž by se prosazoval.

linka
 Czech presentation blogtao tepenízeknížkySci-fizápisník 3strana 2anglické citátypřekladateléstrana 4pátá stranašestá stranaklingonská příslovívýdělkylatinské citátyklingonštinacitátyněkolik článků nejen o překládánícitáty třetípřeklad anotace diplomové práce
Translations Czech - English