Kniha o Tau a ctnosti - kapitoly 19 až 27


19. Přestaň kázat

Nemluv o svatosti a moudrosti,
lidé budou mnohem šťastnější.
Nemluv o morálce a spravedlnosti,
láska se vrátí do rodin.
Nemluv o cennostech a zisku,
loupeže a krádeže zmizí.

Slova zůstávají na povrchu,
důležité je jít ostatním příkladem:
Zachovávej prostotu, usiluj o jednoduchost,
neprosazuj se, měj málo přání.


20. Jsem neužitečný

Přestaň diskutovat a budeš bez starostí.
Jak daleko je souhlas od odmítnutí?
Čím se liší dobré od špatného?
Mám mít stejné názory jako ostatní? Směšné!
Davy hýří nadšením jako na hostině,
jako na vyhlídkové terase, když vše kvete,
jen já zůstávám klidný a bez výrazu,
jako dítě, které se ještě nenaučilo usmívat,
jako člověk bez domova a bez budoucnosti.
Ostatní hromadí majetek, já nic nevlastním.
Ženou se za ziskem, já o něj nestojím.
Mají vyhraněné názory, já si ničím nejsem jistý.
Mají ambice, já jsem bez cíle.
Jsou něčím, já nejsem ničím.
Mají vybrané způsoby, já jsem neotesaný a jednoduchý.
Jsem jako hlupák, naprosto zmatený,
beztvarý jako vlna na moři, neukotvený jako vítr.
Chovám se jinak, než ostatní,
protože čerpám výživu přímo ze zdroje.


21. Tao je nepostižitelné

Nejvyšší ctností je žít v souladu s Taem.
Tao je neproniknutelné, je jako stín,
přesto z něj vychází všechny obrazy.
Tao je nehmatatelné, je jako mlha,
přesto z něj vychází všechny tvary.
Tao je nepatrné, je jako semínko,
přesto se z něj zrodilo vše.
Bylo tu před počátkem světa.
Jak to mohu vědět?
Protože znám Tao.


22. Podrob se

Podrob se a budeš ucelen,
ohni se a budeš napřímen,
vyprázdni se a budeš naplněn,
opotřebuj se a budeš obnoven,
chtěj málo a budeš obohacen,
chtěj hodně a budeš ochuzen.

Moudrý žije v souladu s Taem
a ostatním jde příkladem:
Nepředvádí se, proto vyniká,
neukazuje se, proto je vidět všude,
nepovyšuje se, proto je ctěn,
neprosazuje se, proto přetrvává,
nesváří se, proto vítězí.

Staré rčení praví: „Ustup a zůstaneš celý.“
Je to snad prázdná fráze?
Vzdej se všeho a získáš vše.


23. Nic netrvá věčně

Řekni své a pak se odmlč, tak jako příroda.
Vítr nefouká celé ráno, déšť nepadá celý den.
Když ani Nebe a Země nepůsobí bez ustání,
jak by to mohli dokázat lidé?

Kdo praktikuje Tao, je v souladu s Taem,
kdo je ctnostný, zažívá ctnost,
kdo se bojí ztráty, ztráta jej nemine,
kdo nevěří ostatním, tomu lidé nedůvěřují.


24. Skromnost

Kdo stojí na špičkách, nestojí pevně,
kdo příliš spěchá, snadno klopýtne,
kdo trvá na své pravdě, nepoučí se,
kdo se chvástá, sám sebe shazuje.
Jednat s takovými lidmi je pro ostatní ztrátou času.
Člověk žijící v souladu s Taem se tak nechová.


25. Tao je základ

V chaosu před zrozením Nebe a Země
již bylo něco tichého, nezávislého, neměnného.
Samo bez formy, ve všem se neúnavně projevovalo.
Věčně přítomné, dá se považovat za počátek všeho.
Nevím, jaké má jméno, proto jej nazývám „Tao“.
Pokud bych měl Tao popsat, dodal bych „Velké“.
Proudí uvnitř i vně všech věcí a vrací se zpátky ke zdroji.

Tao je velké.
Nebe je velké.
Země je velká.
Člověk je také velký.

Toto jsou čtyři velké síly ve Vesmíru a člověk je jednou z nich.

Člověk je podřízen Zemi,
Země je podřízena Nebi,
Nebe je podřízeno Tau,
Tao se řídí přirozeností.


26. Zůstaň v klidu

Těžké je základem lehkého,
klid vítězí nad neklidem.

Moudrý s sebou všude nosí Tao,
tak jako poutník při celodenním putování
s sebou všude bere svá zavazadla.
I když vidí nádherné výhledy,
zachovává opatrnost a rozvážnost.

Dnešní vládci žijí v palácích,
mají harémy a chrání je mocná armáda,
v očích lidu se však chovají pošetile.
Jejich lehkomyslnost je vyvrátí z kořenů,
nerozvážnost způsobí ztrátu jejich moci.


27. Mudrc učí příkladem

Kdo dobře chodí, nezanechává stopy,
kdo dobře mluví, nedělá chyby,
kdo dobře počítá, nepotřebuje počítadlo,
kdo dobře zamyká, nepoužívá zámek,
kdo dobře svazuje, nemusí vázat uzly.

Ten, kdo umí, snadno poradí tomu, kdo neumí,
nebo opraví rozbité věci, aby nadále sloužily.
Nikoho neodmítne a s každou výzvou se zdokonaluje.

Ten, kdo ví, je tedy učitelem toho, kdo neví.
A ten, kdo neví, pro něj představuje lekci.
Kdo si neváží učitele nebo nové lekce,
bude bloudit, i kdyby byl sebechytřejší.
Taková je podstata problému.

Můžete pokračovat na:

Kapitoly 1 - 9
Kapitoly 10 - 18
Kapitoly 19 - 27
Kapitoly 28 - 36
Kapitoly 37 - 45
Kapitoly 46 - 54
Kapitoly 55 - 63
Kapitoly 64 - 72
Kapitoly 73 - 81


Poznámka:

Milí přátelé, přicházím se třetím násobkem devíti kapitol základního díla staročínské filosofie, Knihy o Tau. Původně jsem předpokládal, že budu kapitoly zveřejňovat po logických násobcích deseti, ale ze stejného důvodu jsem se rozhodl takovou logiku řazení narušit. Tohle přece nejsou desatera. Každá kapitola je poklad sama o sobě. A pak, 9 x 9 = 81, celkový počet oficiálních kapitol.
Abych napsal pravdu, právě převod Tao-te-tingu je skutečným poselstvím mého blogu. Všechny ostatní články, bez ohledu na popularitu a počet vložených obrázků, jsou pouhý balast, okolní výplň, kratochvíle, hry se slovy, veselá slohová cvičení, nevýznamné relaxační textíky nad nimiž jsem se chvíli bavil a následně je odeslal do datasféry, jen abyste věděli, že tu stále jsem, nadále studuji související literaturu a pomalu se prokousávám vybranými výklady Taa, ve snaze odhalit vnitřní smysl jednotlivých vět.
Tady je výsledek uplynulých pěti měsíců.

Za autora nejvýznamnějšího taoistického kánonu Tao-te-ťing je považován Lao-c' (žil pravděpodobně v 5. století před Kristem). Lao’c byl muž s výjimečným vhledem do podstaty věcí; podobně jako Buddha nebo Ježíš. Knihu o Tau byl Lao’c podle legendy donucen sepsat při odjezdu „na západ“, když byl zadržen na hranicích, neboť Číňané věděli, že s jeho odchodem navždy zmizí i jeho moudrost. Proto také první řádek jeho díla zní „Tao, které můžeme popsat slovy, není skutečné Tao.“ Říká tím, že snaha o intelektuální pochopení Tao je cestou mimo a že jedině bez myšlení se dá Tao zažít - no ale lepší částečné pochopení, než žádné, že...
17.1.2011

anglické citátyEfektivitaPenízepřekládáníSci-fiúvahypřekladateléenglishagenturyzápisníkblogvýhodyseznamknížkysoběstačnostpřeklad švédštinaAlfréd Justitzklingon