37. Jednej bez touhy
Tao nikdy nic nedělá,
přesto nic nezůstává nedokončeno.
Pokud by se vládci drželi Tao,
všechno by se samo od sebe přirozeně odehrávalo.
Lidé by spokojeně žili své obyčejné životy,
v harmonii a bez touhy.
Bez touhy budou srdce lidí v klidu
a na světě bude mír a pořádek.
38. Drž se středu
Ctnostný člověk nezdůrazňuje svou ctnost,
protože je skutečně ctnostný.
Obyčejný člověk stále vyzdvihuje svou ctnost,
protože skutečně ctnostný není.
Ctnostný člověk nedělá nic
a přitom nic nezůstává nedokončeno.
Obyčejný člověk stále něco dělá
a přitom mnoho věcí zůstává nedokončených.
Když autoritáře ostatní hned neposlechnou,
prosazuje svou vůli silou.
Když zmizí Tao, zůstane dobro.
Když zmizí dobro, zůstane morálka.
Když zmizí morálka, zůstanou dogmata.
Dogmata jsou slupkou víry a počátkem chaosu.
Přemoudřelost je jen slupkou Taa a počátkem hlouposti.
Moudrý se drží jádra a ne povrchu slupky.
39. Základ je celek
V dávných časech vznikla jasná obloha,
pevná země, rostlinstvo a živočichové.
V souladu s Taem vše prosperuje,
vše se donekonečna opakuje a obnovuje.
Nejsou-li v souladu s Taem, obloha se trhá,
země se propadá, rovnováha je narušena,
rostliny a živočichové vymírají.
Pokora je základem vznešenosti,
nízké je základem vysokého.
Moudrý vládce se považuje za nicotného:
Pokud by nebyl příkladem světu,
jeho říše by se zhroutila.
40. Příroda je cyklická
Pohybem Taa je návrat,
projevem Taa je ústup.
Vše se rodí z bytí,
bytí se rodí z nebytí.
41. Skrytost Taa
Když o Tau slyší moudrý člověk, snaží se žít s ním v souladu.
Průměrný člověk se jím někdy řídí a jindy na něj zapomíná.
Hlupák se Tau vysmívá.
Kdyby však nebylo vysmíváno, nebylo by Tao tím, čím je.
Cesta ke světlu zdá se temná,
cesta vpřed jakoby se vracela,
rovná cesta jakoby se vlnila,
skutečná moc působí slabě,
opravdová čistota vypadá poskvrněně,
největší ctnost zdá se nedostatečná,
nejpevnější odhodlání jeví se vratké,
největší věc zdá se beztvará,
největší moudrost zdá se dětinská,
nejkrásnější hudba zdá se neslyšná,
největší láska zdá se lhostejná.
Tao je skryté a beze jména,
přesto vyživuje všechny věci
a dovádí je k dokonalosti.
42. Z Taa vzniklo vše
Z Taa se zrodilo jedno.
Z jednoho vznikly dva - jin a jang.
Ze dvou se zrodily tři - jin, jang a čchi.
Ze tří se zrodilo vše.
Vše v sobě nese jin a objímá jang.
Vzájemným působením těchto sil vše dosahuje harmonie.
Lidé nechtějí být nicotní, osamělí,
přesto se tak moudří sami označují.
Neboť ztrácením se získává
a získáváním se ztrácí.
Učím jen to, co už učí jiní:
"Kdo s čím zachází, tím také schází."
Toto je základ mého učení.
43. Nezasahuj
Nejměkčí překonává nejpevnější,
nehmotné proniká hmotným.
Nechávej věcem volný průběh;
moudrý učí beze slov a působí bez konání.
44 Chtivost vede ke ztrátě
Jméno nebo tvé Já - co je ti bližší?
Život nebo majetek - co je cennější?
Zisk nebo ztráta - co je bolestivější?
Přílišné lpění na věcech vede k utrpení.
Přílišné hromadění vede ke ztrátě.
Spokojený člověk není nikdy zklamán.
Kdo ví, kdy přestat, vyhne se mrzutostem.
45 Klid vítězí nad bouří
Skutečná dokonalost působí neúplně,
její užitečnost však nemizí.
Skutečná plnost působí prázdně,
nikdy se však nevyčerpá.
Skutečná přímost zdá se zkroucená,
skutečná moudrost vypadá jako hloupost,
skutečná výmluvnost připomíná mlčenlivost.
Pohyb přemáhá chlad,
trpělivost přemáhá žár.
Světu vládnou tí, kdo zůstávají klidní a čistí.
jednotlivých kapitol.